Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201004 | STŘEDNÍ VZDěLáVáNÍGRAF 69 | Četnost některých znaků podpory procesu učení ze strany pedagoga podle oborů vzdělání (v %)010203040506070Vhodné vyu itížchyby k u eníčVyu ití názornéžu ební pom ckyčůTempo aktivit v hodiněrespektovalo tempo ákž ůPoskytování zp tné vazbyěalespo n kterým ák mň ěž ůnástavbové oborynematuritní oborymaturitní oboryč řty leté gymnáziumni ší stupežň34,830,0 30,136,649,833,346,052,827,528,842,955,536,235,341,763,538,341,046,668,4Druhým faktorem, který s předchozím úzce souvisí, je úroveň aktivit žáka podporujících jeho učení (samostatné obje-vování nových poznatků, zapojení všech žáků do rozhovorů a jejich vzájemná diskuze, rozvoj kreativity, zájem žáků, vrstevnické hodnocení). Průměrná četnost v hodinách byla jen 35 %, což je druhý nejnižší výskyt. Nejvýraznější roz-díly jsou v četnosti hodin, ve kterých žáci pracovali se zájmem nebo objevovali nové poznatky.GRAF 70 | Četnost některých znaků aktivit žáka podporujících jeho učení podle oborů vzdělání (v %)0102030405060708090Četnost znak aktivityůna stran ákaě žpodporující u eníčŽáci pracovalipo v tšinu hodinyěse zájmemŽáci samostatněobjevovali novépoznatkyŽáci v hodiněcílen diskutovaliěk zadanému úkolunástavbové oborynematuritní oborymaturitní oboryč řty leté gymnáziumni ší stupežň28,351,620,524,932,7 31,556,426,533,959,731,729,738,870,143,239,939,743,381,045,5Vliv počtu přítomných žáků není v žádném oboru zřetelný, dokonce nejvyšší četnost je na nižším stupni shodně v hodi-nách půlených i v hodinách s celou třídou. Mezi předměty s nejnižší mírou výskytu uvedených znaků patří bez ohledu na obor vzdělání matematika a v odborném vzdělávání i na nižším stupni jiný cizí jazyk než jazyk anglický.Oba faktory, jak podpora procesu učení ze strany pedagoga, tak i aktivity na straně žáka podporující učení, doplňují celkovou úroveň efektivity výuky. Z obou plyne, že ve významném podílu hodin není dostatečně kvalitní učební pro-středí, a dokonce že jeho kvalita není závislá ani na počtu žáků ve třídě, což je patrné na nejnižší kvalitě u nástavbo-vých oborů i přes nízký počet přítomných žáků ve třídě. Absence větší četnosti znaků dokládajících proces učení jen dokumentuje výše identifikovaný podíl hodin, které jsou vzhledem k učení žáků zcela neefektivní. Na základě hospi-tací plyne, že jedna čtvrtina hodin v nástavbových oborech a více než jedna pětina v oborech maturitních i nematurit-ních nevykazuje výraznější znaky dokládající možné učení žáků. I v čtyřletém gymnáziu je nízký výskyt výraznějších znaků dokládajících učení v jedné sedmině hodin. Pouze na nižším stupni se jedná jen o jednu desetinu.Ve třetím kritériu je hodnocena úroveň systematického sledování vzdělávacího pokroku každého žáka a zohledňování individuálních potřeb žáků při plánování a realizaci výuky. Z celkového posouzení plyne, že na sedmi z osmi škol má podstatná část pedagogů v uvedených činnostech zásadní nedostatky.