Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020904 | STŘEDNÍ VZDěLáVáNÍpravidelných placených aktivitách a 3 % žáků na placených akcích menšího rozsahu. Finanční spoluúčast na úhradu nákladů školních potřeb (např. pracovních sešitů, učebnic a učebních textů) požadovala méně než polovina škol. Po-rušení v oblasti bezplatného vzdělávání podle § 2 odst. 1 písm. d) školského zákona bylo výjimečné. Jednalo se např. o vybírání příspěvku od žáků na pokrytí vstupu na veřejná sportoviště v rámci výuky tělesné výchovy. Forma vybírání finančních prostředků ze strany škol se liší. V případech, kdy školy neevidují tyto prostředky v účetnictví a finanční prostředky vybírají učitelé, kteří nemají uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti dle § 252 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dochází k porušování právních předpisů.4.1.4 Personální podmínky ve středním vzděláváníKvalitní a moderní vzdělávání žáků se neobejde bez profesně zdatných, aktivních, komunikativních, odpovědných, spolupracujících a stále se vzdělávajících učitelů. Kvalita školy a pedagogického sboru se odvíjí od osobnosti ředitelů škol, jejich schopností plánovat a podporovat rozvoj učitelů, řídit a hodnotit pedagogické procesy a určovat směry dal-šího rozvoje školy, včetně hledání nových přístupů a cest. Pro ředitele i pedagogické pracovníky je nezbytná pokraču-jící podpora státu na úrovni systému směřující k dalšímu zvyšování zájmu pedagogů a ředitelů škol o práci ve školství.4�1�4�1 Ředitelé středních školŘeditelé středních škol dosáhli nejvyššího vzdělání většinou v magisterských programech vysokoškolského studia, zbývající ředitelé dosáhli nejvyššího vzdělání v doktorských programech vysokoškolského studia. Nejvíce ředitelů dosáhlo odborné kvalifikace pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách, druhá nejpočetnější skupina byla zastoupena řediteli s odbornou kvalifikací pro výuku odborných předmětů, následovali ředitelé s odbor-nou kvalifikací pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na 2. stupni základních škol a pro speciální pedagogiku. Byl tak potvrzen déletrvající trend v bezproblémovém kvalifikovaném zajištění ředitelů středních škol. Pokračující stagnace však byla zjištěna v oblasti profesního rozvoje ředitelů škol. Ve srovnání s předcházejícím obdo-bím se opět zvýšil počet ředitelů, kteří této oblasti nevěnovali dostatečnou pozornost (7,6 % ředitelů gymnázií a bez-mála 10 % ředitelů středních odborných škol).S nezájmem mladých pedagogů o řídící místa ve středním školství a s nízkou přirozenou generační obměnou souvisí i pokračující negativní trend ve stárnutí ředitelů středních škol. Průměrný věk ředitelů gymnázií se zvýšil na 54 let a ve středních odborných školách na 56 let. Snížil se počet ředitelů ve věkové skupině 31–40 let, stále se nedaří výrazně posílit počet ředitelů ve věkové skupině 41–50 let, naopak významně roste počet ředitelů ve věku nad 61 let. Pedago-gická praxe ředitelů gymnázií a středních odborných škol byla srovnatelná a pohybovala se mezi 27 až 28 lety. Ředitelé s pedagogickou praxí nad 21 let tvořili ve středních školách naprostou většinu (gymnázia 76 %, střední odborné školy 73 %). Více než polovina ředitelů nezastává ve středních školách žádné další pozice, ostatní ředitelé se nejvíce věnují činnosti projektových manažerů a řízení doplňkových činností.GRAF 59 | Věková skladba ředitelů středních škol – podíl ředitelů (v %)3,521,947,825,41,5010203040506031–40 let41–50 let51–60 let61–70 let71–80 letV oblasti dalšího vzdělávání projevovali ředitelé škol dlouhodobě největší zájem o studium k prohlubování odborné kvalifikace. V posledních dvou letech převážila pozornost k akcím mimo oficiální rámec DVPP, zejména směrem ke