Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020663 | ZáKLADNÍ VZDěLáVáNÍSledování znaků dokládajících podporu procesu učení ze strany učitele významně doplňuje četnost znaků dokládají-cích aktivity podporující učení na straně žáka (jako jsou samostatné objevování nových poznatků, zapojení všech žáků do rozhovorů a jejich vzájemná diskuze, rozvoj kreativity, zájem žáků, vrstevnické hodnocení). Četnost znaků aktivit žáků podporujících jejich učení byla průměrně jen 41 %, což je druhý nejnižší výskyt souhrnného znaku. Výraznější vliv měla aprobovanost učitele (o 7 p. b. vyšší výskyt). Počet přítomných žáků ve třídě naproti tomu neměl zásadnější vliv, mimo počtů 25 a více žáků, kdy již četnost sledovaných znaků klesá. Výrazný je i rozdíl mezi prvním a druhým stupněm (o 8 p. b. častější výskyt na prvním stupni). Hlavní rozdíly mezi prvním a druhým stupněm jsou dány výraz-ně nižším zájmem žáků o výuku (o 14 p. b.), menším podílem hodin, ve kterých se dostal téměř každý žák ke slovu (o 17 p. b.), nižším výskytem metod rozvíjejících kreativitu (o 9 p. b.) a méně častým využíváním vrstevnického hod-nocení (o 7 p. b.).GRAF 44 | Četnost znaků aktivit podporujících učení na straně žáka ve vybraných předmětech na 1� a 2� stupni (v %)47,446,044,843,340,943,542,437,332,529,405101520253035404550Člov k a jeho sv těěČeský jazyk a literaturapr m r na 1. stupniů ěMatematikaAnglický jazykČeský jazyk a literaturaVýchova k ob anstvíčpr m r na 2. stupniů ěFyzikaMatematika1. stupeň2. stupeňZ porovnání všech čtyř souhrnných znaků (kvalita organizace vyučovací hodiny, kvalita způsobu organizace výuky, podpora procesu učení na straně pedagoga a aktivity podporující učení ze strany žáka) plyne, že všechny s vyššími ročníky klesají, bez ohledu na předmět (viz matematika). Klesající trend způsobuje výrazně nižší efektivitu učebního procesu na druhém stupni a v důsledku toho propad výsledků žáků zvláště bez výraznější opory v rodinném zázemí, které by dokázalo neefektivitu vzdělávání kompenzovat. Systematické sledování vzdělávacího pokroku každého žáka a zohledňování individuálních potřeb žáků při plánování a realizaci výuky je hodnoceno ve třetím kritériu. Z hodnocení celkové situace ve školách plyne, že ve více než polo-vině škol má podstatná část pedagogů v těchto činnostech zásadní nedostatky. V hodinách byly sledovány znaky kvality individualizace (rozdílná úroveň vzdělávacího cíle pro některé žáky, snížení náročnosti výuky v případě identifikovaných problémů na straně žáků, využívání tvořivosti žáků, plnění různě nároč-ných úkolů, úspěch žáků se slabšími výsledky, sledování pokroku žáků, kvalita klasifikačních podkladů a využívání žákovského portfolia pro hodnocení). Průměrná četnost uvedených znaků v hodinách je nejnižší ze všech souhrnných znaků a činí jen 28 %. Ani počet žáků ve třídě, ani aprobovanost pedagoga nemají výraznější vliv. Podstatný rozdíl je ale mezi výukou na prvním a druhém stupni (o 11 p. b. je častější výskyt na prvním stupni než na druhém). Příčinou rozdílu je vyšší kvalita dokladů vzdělávacích pokroků u žáků, která je nutným předpokladem pro případnou další indi-vidualizaci výuky, a také zaměření výuky i na žáky se slabšími znalostmi. Ve vyšších ročnících je celkově nižší úroveň kvality individualizace.