Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020573 | ZáKLADNÍ VZDěLáVáNÍGRAF 31 | Pedagogická praxe učitelů (podíl v %)7,38,911,526,345,905101520253035404550do 2 let3–5 let6–10 let11–20 letnad 20 letV základních školách zůstává přibližně na stejné úrovni počet školních psychologů a speciálních pedagogů. Ačkoli je jejich role ve školách důležitá, krátkodobé trvání těchto pozic vázané zejména na finanční prostředky z projektových zdrojů a často nízká míra úvazku je společně s nedostatkem zájemců na trhu práce rizikem, které musí ředitelé škol neustále průběžně řešit. Oproti nízkému počtu uvedených specialistů se zvýšil počet asistentů pedagoga (o 0,7 p. b.). Nejčastěji (78,4 %) působí ve třídách z důvodu zdravotního postižení žáků, v 18,1 % působí sdílený asistent pro více žáků. TABULKA 39 | Dostupnost specialistů v navštívených ZŠ – podíl škol (v %)Typ specializované pozicePrůměr na školuPodíl škol, které mají alespoň jednoho specialistuSpeciální pedagog0,4938,5Školní psycholog0,2321,5Asistent pedagoga4,6884,7Školní asistent0,3626,6Sociální pedagog0,043,9Osobní asistent0,020,8Kvalita personálních podmínek ve školách souvisí mj. s podporou mladých a začínajících učitelů. Ředitelé si uvědo-mují význam podpory začínajícím učitelům včetně přidělení mentora. Přesto se stává, že v některých školách je činnost mentora pouze formální, nerealizují se žádné vzájemné hospitace, mezi hodnocenými školami se vyskytují dokonce takové, kde je tato funkce delegována na nekvalifikovaného učitele.TABULKA 40 | Podpora začínajícím učitelům – podíl škol (v %)Škola nabízí začínajícím učitelům2017/20182018/20192019/2020Formální zaškolovací program (nový PP je seznámen s fungováním konkrétní školy a povoláním PP)47,448,955,3Přidělení mentora (uvádějícího učitele)87,674,677,7Vzájemné hospitace učitelů, náslechy72,059,857,1Konzultace s ředitelem / vedením školy92,285,580,2Konzultace s vyučujícími stejných předmětů85,874,673,6Kurzy, semináře (DVPP)65,054,750,9Jiné formy podpory1,25,15,1Ředitelé škol umožňují učitelům v převážné většině (80,5 %) ovlivnit zaměření jejich dalšího vzdělávání. V prvním pololetí měli pedagogové největší zájem o vzdělávání v oblasti metod a forem výuky, o rozšíření znalostí a dovedností v předmětech, které vyučují, a o kurzy zaměřené na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Získané dovednosti se však často nedaří plně aplikovat ve výuce (viz kapitola Průběh základního vzdělávání). Zcela opomíjeno