Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020462 | PŘEDŠKOLNÍ VZDěLáVáNÍNegativní zjištění ■Nedaří se realizovat záměr MŠMT: zvýšit podíl dětí zapojených do předškolního vzdělávání. ■Zastoupení pětiletých dětí, které se účastní povinného předškolního vzdělávání, se nemění, dokonce došlo k poklesu. ■Zvýšil se počet zamítnutých žádostí o zápis k předškolnímu vzdělávání. Nepříznivé je, že se nejedná pouze o děti mladší tří let. ■Podíl učitelů s odbornou kvalifikací v posledních třech letech mírně klesá. ■V organizaci vzdělávání a v uplatňovaných metodách a formách práce přetrvávají nedostatky. Spontánní a ří-zené činnosti nejsou provázané (jsou časově oddělené). Stále převažuje frontální (hromadný) způsob vzdělá-vání, málo jsou zastoupeny přístupy založené na experimentování, objevování, kooperaci a řešení problémů. Při samostatné práci dětí nadměrně převládají pracovní listy, které jsou často zvoleny tak, že není využit jejich případný vzdělávací potenciál. ■Pobyt venku je neúměrně zkracován. Není využíván k rozvoji tvořivosti dětí a není provázán s dopoledními aktivitami ve třídě. Často chybí stanovení cílů vzdělávání. ■Nepříznivým trendem je snižující se úroveň vyhodnocování činnosti školy jako celku, včetně pedagogického procesu. V pedagogickém řízení školy chybí důsledná kontrola zavádění metod a forem vedoucích k indivi-dualizaci předškolního vzdělávání a zkvalitnění průběhu vzdělávání. U většiny škol byla tato oblast hodnoce-na na úrovni vyžadující zlepšení. ■Odborné a metodické vedení učitelů včetně poskytování objektivní zpětné vazby o kvalitě pedagogického procesu je slabou stránkou řízení škol. Ze strany ředitelů rovněž klesá míra podpory poskytovaná začínajícím učitelům. Učitelé nedokážou evaluační činnost účinně využít pro zvyšování kvality pedagogického procesu. ■Jednání pedagogické rady ani kontrolní činnost vedení škol neprobíhají s důrazem na zvyšování úrovně peda-gogického procesu a zavádění účinných opatření ke zkvalitnění jeho průběhu. ■Přetrvávají výrazné rozdíly v zajišťování podmínek i v úrovni vzdělávání dětí mladších tří let, lépe jsou zabez-pečeny ve třídách samostatně zřízených pro tuto věkovou skupinu. ■Školám se dlouhodobě nedaří nastavit efektivní systém zjišťování a vyhodnocování vzdělávacích pokroků jednotlivých dětí a následnou realizaci jejich osobnostního rozvoje individualizovanou podporou. Chybí pro-pojenost se vzdělávací nabídkou v její diferenciaci. Školy získávají často jen částečné informace o vzdě-lávacích pokrocích jednotlivých dětí. Učitelé neumí s pedagogickou diagnostikou pracovat, vedou ji spíše formálně. Poznatky neumí efektivně využívat pro cílenou spolupráci s rodiči a pro osobnostní rozvoj každého jednotlivého dítěte.