Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020422 | PŘEDŠKOLNÍ VZDěLáVáNÍ60 % ředitelů potřebu poskytnutí praktických ukázek příkladů dobré praxe v oblasti práce s dětmi se SVP ze strany školských poradenských zařízení a častějších důkladných konzultací doporučovaných podpůrných opatření.2.2.4 Prevence rizikového chování dětíObdobí předškolního věku je optimální pro vytváření základů zdravého životního stylu, pozitivních postojů a doved-ností, tedy i k prevenci sociálněpatologických jevů. Mateřské školy při stanovení cílů směřujících k prevenci rizikové-ho chování vycházejí z obsahové části RVP PV. Záměry, které vedou k předcházení a minimalizaci rizikových projevů chování, mají školy zakotveny buď ve školních řádech, nebo jsou přílohami školních vzdělávacích programů, některé školy vypracovávají minimální preventivní programy.Pozitivním jevem ve školním roce 2018/2019 je pokles rizikového chování dětí v mateřské škole.TABULKA 25 | Výskyt rizikového chování v MŠ – podíl škol (v %) – za uzavřený předcházející školní rokPodíl škol s výskytem rizikového chování2016/20172017/20182018/2019Šikana2,94,62,2Verbální agrese vůči učiteli5,18,05,8Agrese, násilí, ublížení na zdraví6,211,49,4Poškozování majetku, vandalismus2,94,53,2Krádeže1,83,11,1Jiné2,62,41,8ČŠI při inspekční činnosti hodnotila, že podpora školy sociálního a osobnostního rozvoje dětí dosahovala v 26 % výborné a v 61,2 % očekávané úrovně. Pouze v polovině škol pedagogové vytvářeli příležitosti k rozvoji sebevědomí a sebepojetí dětí (51,5 %), podporovali jejich samostatnost v průběhu dne. Motivovali je k aktivnímu poznávání a pro-žitkům (39,2 %), stanovenými pravidly je vedli k vzájemnému soužití ve skupině (72,1 %), v malé míře podporovali rozvoj rozhodovat se a řešit problémy (31,8 %). Systematicky u dětí rozvíjeli zdravý životní styl (včetně zdravého stravování), seznamovali je se zdravotní prevencí i negativními vlivy prostředí. Vedení škol klade v této oblasti důraz na spolupráci s vnějšími partnery. Aktivity organizované samotnou školou nebo ve spolupráci s odborníky byly zamě-řeny na eliminaci příčin negativního chování dětí. Ze zjištění v navštívených školách vyplývá, že stále ještě mezi dětmi přetrvává agrese, násilí a ublížení na zdraví v 9,4 %. Příčinu nevhodného chování spatřují ředitelé i učitelé v negativ-ním vlivu medií i vlivu rizikového chování osob v nejbližším okolí dítěte, kdy nevhodné chování přebírá jako normu. Úkolem mateřské školy je celkově omezovat a eliminovat negativní vlivy prostředí, ze kterého děti přicházejí. K tomu významně přispívá příznivé klima ve většině mateřských škol. Aktivní vytváření zdravého školního klimatu v na-vštívených školách dosahovalo ve 22,8 % výborné a v 69,6 % očekávané úrovně. Z dotazníkových šetření zadaných ředitelům a pedagogům navštívených škol vyplynula převažující shoda v pozitivním hodnocení školního prostředí, vztahů mezi pedagogy a vedením i vztahů mezi pedagogy. Z uvedených zjištění vyplývá, že pozitivní klima podporuje dobré prosociální vztahy jak mezi pedagogy navzájem, tak v jejich přístupu k dětem i k ostatním aktérům předškolního vzdělávání.2.3 Výsledky předškolního vzdělávání2.3.1 Celkové výsledky vzdělávání dětíHlavním cílem předškolního vzdělávání je prostřednictvím všestranného rozvoje osobnosti dětí vytvářet jejich před-poklady pro úspěšné pokračování ve vzdělávání, rozvíjet klíčové kompetence (což je obecným trendem v celé Ev-ropě) a pokládat základy celoživotního učení. Kvalitní školy k jeho plnění promýšlejí vzdělávací strategie v souladu s požadavky stanovenými RVP PV. Základem je stimulace každého dítěte, jeho podněcování k učení a motivování k vlastnímu vzdělávacímu úsilí. Při stanovení strategií a jejich realizaci je pro úspěšnost pedagogů stěžejní dobré po-chopení a akceptování nového pojetí předškolního vzdělávání, které je založeno na využití potenciálu každého dítěte bez ohledu na socioekonomický status jeho rodiny, individualizaci, důrazu na rozvoj samostatnosti dítěte a jeho spo-lurozhodování o vlastním učení. K tomu, aby strategie a postupy odpovídaly individualizovanému pojetí vzdělávání, umožňovaly každému dítěti rozvíjet se v základních dovednostech a dosahovat kvalitních výsledků ve vzdělávání, stanoví RVP PV povinnost vést pedagogickou diagnostiku každého dítěte. Jejím vedením pedagog získává průběžné informace o pokroku a výsledcích dítěte, ze kterých by měl vycházet při přípravě jeho vzdělávací cesty. V současnosti je pedagogická diagnostika pojímána ve dvou rovinách, které spolu úzce souvisí a významně se ovlivňují. První rovi-na – východisko pro plánování vzdělávacích činností – je podrobněji hodnocena v části 2.2.1 (průběh vzdělávání), ve