Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020412 | PŘEDŠKOLNÍ VZDěLáVáNÍOd předchozího školního roku se účinná spolupráce učitele a asistenta pedagoga prohloubila. Celkem v 97,6 % byla kooperace asistenta pedagoga s vyučujícím v průběhu vzdělávání vyhodnocena jako účinná, téměř v 93 % spolu-pracovali asistenti pedagoga s učitelem při přípravě na vzdělávání, domluvě strategií a postupů a v 88 % se asistenti pedagoga podíleli na vyhodnocování výsledků při vzdělávání. K situacím tlumícím učení dětí se SVP i nadaných docházelo spíše výjimečně. Zpravidla k nim docházelo v důsledku nedostatečného využívání poznatků pedagogické diagnostiky při plánování a realizaci vzdělávací nabídky, která by zohledňovala podpůrná opatření v oblastech, ve kterých dítě selhává nebo naopak projevuje nadání. Podmínky pro individualizaci vzdělávání negativně ovlivňovalo chybějící souběžné působení dvou učitelů ve třídě.Ve svých zjištěních ČŠI vyhodnotila v 75 % podporu nadaných dětí jako vhodnou. Ve velké většině tuto podporu školy řešily nabídkou nadstandardních aktivit či diferenciací nároků v oblasti, ve které se nadání projevovalo. Až na výjimky však nešlo o systematickou, ale spíše intuitivní podporu. Toto dokládá i skutečnost, že dalšího vzdělávání zaměřeného na nadané děti se zúčastnilo pouze 6 pedagogů z celkového počtu 2 275 hospitovaných pedagogů. Ve 40 % navštívených škol bylo vzděláváno nejméně jedno dítě s OMJ. Nejčastěji se jednalo o děti, které rozumí česky jen částečně a dorozumívají se česky zatím s obtížemi (27 %), dále o děti, které v běžných situacích rozumí i mluví česky, ale nedostatečná znalost českého jazyka negativně ovlivňuje vzdělávání (22,4 %), a nejmenší skupinu tvořily děti, které prakticky češtině vůbec nerozumí (11,6 %).Učení dětí s OMJ podporovala efektivně prováděná pedagogická diagnostika (dobrá znalost dítěte) a zajištěná indivi-duální podpora. Dále uplatňování názornosti a vizualizace, cíleného rozšiřování slovní zásoby, kontrola porozumění zadanému pokynu a v neposlední řadě efektivní spolupráce se zákonnými zástupci. Trend ve vzdělávání dětí s OMJ se postupně zlepšuje, školy častěji využívají specifických nabídek věnujících se této problematice (nadace, vzdělávací instituce).Efektivní vzdělávání dětí s OMJ naopak omezovaly vysoké počty dětí ve třídách, lhostejný či formální přístup pedago-gů pramenící z přetrvávající nedostatečné orientace v problematice vzdělávání těchto dětí.Dle vyjádření ředitelů 92 % z nich spolupracuje se spádovou pedagogicko-psychologickou poradnou (dále „PPP“). TABULKA 23 | Spolupráce školy se spádovou pedagogicko-psychologickou poradnou – podíl škol (v %)Oblasti spoluprácePodílPosuzování školní zralosti85,4Nadané a mimořádně nadané děti15,6Děti z odlišného kulturního prostřední nebo jiných životních podmínek16,2Děti cizinci17,0Děti s obtížemi v učení54,3Děti s výchovnými problémy47,5Děti znevýhodněné dle § 16 odst. 9 ŠZ30,1Jiné3,2Téměř 99 % ředitelů hodnotí spolupráci se spádovou PPP jako vstřícnou vůči jejich potřebám, o podpůrných opat-řeních, která děti potřebují, mohou s touto poradnou jednat. Téměř 75 % dotázaných ředitelů spolupracuje současně s jedním nebo několika speciálně pedagogickými centry (dále „SPC“). TABULKA 24 | Oblasti spolupráce školy se školskými poradenskými zařízeními – podíl škol (v %)Oblasti spoluprácePodílVady řeči27,4Mentálně postižené děti13,1S více vadami12,9S PAS11,3Sluchově postižené děti2,4Tělesně postižené děti2,4S jiným zdravotním postižením2,0Zrakově postižené děti2,0Jiné děti1,0Vysoké procento ředitelů velmi pozitivně hodnotí spolupráci se SPC, ředitelé oceňují zejména jejich metodickou po-moc a podporu při práci s dětmi s potřebou podpůrných opatření. Bezproblémovou spolupráci se školskými poraden-skými zařízeními omezují dlouhé čekací doby na vyšetření a jejich přetíženost. Pro kvalitní práci s dětmi se SVP vnímá