Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020392 | PŘEDŠKOLNÍ VZDěLáVáNÍPokud plánování vycházelo z pedagogické diagnostiky, bylo vzdělávání častěji realizováno vhodnými metodami. U vzdělávacích bloků, u kterých cíle vzdělávání vycházely především z pedagogické diagnostiky, učitelé častěji volili práci v menších skupinách, kooperativní vzdělávání a práci ve dvojicích. U ostatních vzdělávacích bloků je častější frontální výuka, mírně je rozdíl zřetelný také u samostatné práce.GRAF 26 | Využívané formy práce s dětmi v souvislosti s prováděnou pedagogickou diagnostikou (v %)39,219,337,79,311,30,89,70,4 0,957,76,634,26,148,51423,2314,754,510,3010203040506070výraznývýskytdominantnívýskytvýraznývýskytdominantnívýskytvýraznývýskytdominantnívýskytvýraznývýskytdominantnívýskytvýraznývýskytdominantnívýskytVýskyt frontální vzd láváníěVýskyt v menšíchskupináchVýskyt skupinové(kooperativní) vzd láváníěVýskyt práce ve dvojicíchVýskyt samostatné práceOstatní vzd lávací blokyěCíle vzd lávání vycházely p edevším z pedagogické diagnostiky p ítomných d tí.ěřřě2.2.3 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami – průběh společného vzděláváníJedním z prioritních cílů Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019–2023 je: ■podporovat rovnost v přístupu ke vzdělávání na všech úrovních škol, která umožní každému dítěti, žákovi a studentovi plně rozvinout své schopnosti ve společnosti svých vrstevníků, ■zasazovat se o maximální rozvoj potenciálu všech dětí, žáků a studentů, včetně rozvoje jejich tvořivosti, ■zajistit rovnost v přístupu ke vzdělávání na všech stupních škol a omezit vnější selektivitu vzdělávacího sys-tému. ČŠI se touto problematikou již několik let zabývá a hodnotí úroveň poskytování předškolního vzdělávání všem dětem ve srovnatelné kvalitě, účinnost specifické podpory dětem s potřebou podpůrných opatření a míru diferenciace a in-dividualizace vzdělávání dle potřeb dětí. Jedním z důvodů hodnocení kvality společného vzdělávání je nárůst počtu dětí se zdravotním postižením, dětí s odlišným mateřským jazykem včetně dětí ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Pouze v 0,6 % mateřských škol byl zaznamenán prvek vnější diferenciace, tj. nebyli přijati všichni uchazeči bez rozdílu nebo kritéria pro přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání obsahovala diskriminační omezení práva dítěte na vzdělávání.Z výše uvedeného tedy vyplývá, že mateřské školy vytvářejí každému dítěti a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělá-vání bez ohledu na jeho pohlaví, věk, etnickou příslušnost, kulturu, rodný jazyk atd. V aktuálním školním roce hodno-tila ČŠI tuto oblast v 88 % na očekávané úrovni a v necelých 10 % na úrovni výborné. Procentuální body hodnocení malých, velkých, samostatných a sloučených škol byly téměř totožné. Všichni uchazeči tak byli přijati bez rozdílů, při přijímání dětí s potřebou podpůrných opatření škola akceptovala doporučení školských poradenských zařízení, pro vzdělávání všech dětí byly vytvořeny kvalitní materiální a personální podmínky. V necelých 19 % běžných tříd byly přítomny děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále „SVP“), v 17,5 % tříd byla využita podpůrná opatření, nadané děti se vzdělávaly v 1,7 % tříd a ve 24,3 % tříd děti s odlišným mateřským