Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020302 | PŘEDŠKOLNÍ VZDěLáVáNÍTABULKA 19 | Děti ve vzdělávacím blokuRysy vzdělávacího blokuPodíl vzdělávacích bloků (v %)Téměř všechny děti byly vzdělávací nabídkou zaujaty.83,7Během vzdělávání děti mezi sebou spolupracovaly.59,1Během vzdělávání nebylo žádné dítě pasivní.58,6Děti vyjadřovaly svoje názory, nápady a myšlenky.69,6Mezi dětmi navzájem a mezi dětmi a pedagogem panovala příjemná atmosféra.90,6Děti se chovaly podle společně stanovených pravidel soužití. (Nejde o herní, hygienická či bezpečnostní pravidla.)72,1Děti účelně využívaly informační technologie.4,7Dlouhodobě nepříznivá je situace v oblasti hodnocení a vedení dětí k sebehodnocení. Stále mnohé učitelky neumí využívat formativní hodnocení (vyskytlo se pouze v 11,6 % hospitovaných činností), dokonce není samozřejmostí ani vyvozování srozumitelné zpětné vazby (výskyt v 32 %), ačkoliv se v tomto smyslu od předchozího roku již zlepšily dovednosti pedagogických pracovnic. V některých případech bylo zjištěno, že učitelky se snaží vést děti k přirozené-mu sebehodnocení vlastní činnosti, ale zdařilé to bylo jen asi v 19 % hodnocených vzdělávacích bloků Situace je tak . srovnatelná s předchozími zjištěními.V oblasti vzdělání dětí mladších tří let nenastal rovněž žádný výrazný posun. Jejich zařazování do věkově smíšených, tedy heterogenních tříd je problematické, protože potřeby starších batolat se v mnoha hlediscích výrazně odlišují od potřeb dětí předškolního věku. Tím je negativně ovlivněna kvalita jejich vzdělávání.2.2.2 Individualizace vzděláváníDle RVP PV má předškolní vzdělávání v MŠ umožňovat rozvoj a vzdělávání každého jednotlivého dítěte v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb. Pro úspěšné vzdělávání dětí je potřebné zabezpečit uplatňování principu dife- renciace a individualizace vzdělávacího procesu při plánování a organizaci činností, včetně určování obsahu, forem i metod vzdělávání. Individualizace vzdělávání vyžaduje sledovat rozvoj a osobní vzdělávací pokroky u každého dítěte a ty dokumentovat. K tomu učiteli pomáhá každodenní, dlouhodobé a systematické sledování vzdělávacích pokroků prostřednictvím pedagogické diagnostiky. Povinností učitele mateřské školy je pedagogickou diagnostiku průběžně provádět, vyvozovat odborně podložené závěry a ty důsledně využívat při plánování vzdělávací nabídky pro další rozvoj dítěte i při samotném procesu vzdělávání.Kvalita vedení a využívání diagnostických záznamů byla v jednotlivých MŠ velmi různá. Rozvoj a pokrok jednotli-vých dětí byl nějakým způsobem sledován v 92,4 % MŠ, v 3,2 % MŠ nebyly vedeny záznamy vůbec. Závěry pro pe-dagogickou intervenci na základě diagnostických záznamů již ale vymezila pouze necelá čtvrtina MŠ (22,8 %). Postup sloužící k nápravě nebo prevenci sociálních či vývojových problémů dokázalo stanovit pouze 8,6 % MŠ. To, zda jsou pedagogická opatření pro optimalizaci rozvoje dítěte účinná, vyhodnocovalo jen 10,5 % MŠ.GRAF 11 | Kvalita diagnostických záznamů – podíl škol (v %)92,422,810,58,63,20102030405060708090100sledují rozvoj a pokrokdít teěobsahují záv ry pro dalšíěpedagogickou intervenciú innost pedagogickýchčopat ení pro optimalizaciřrozvoje dít te jeěsystematickyvyhodnocovánaobsahují postupy slou ícížk náprav nebo prevenciěsociálních, vzd lávacíchěnebo vývojových problémůzáznamy nejsou vedeny