Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/2020282 | PŘEDŠKOLNÍ VZDěLáVáNÍkooperativní učení jako proces posilující sociální interakci a aktivní zapojení dítěte do skupinové práce je zastoupeno v nízké míře, případně je učitelky neúčelně vedou, takže spolupráce dětí se nerozvíjí žádoucím způsobem. TABULKA 18 | Organizace vzdělávání a užité metodyRysy vzdělávacího blokuPodíl vzdělávacích bloků v %Vzdělávání bylo dobře organizačně promyšleno a realizováno.67,5Vzdělávání bylo individualizované, vycházelo z individuálních možností, schopností a zájmů dětí.43,4Děti měly dostatek prostoru a vhodné vzdělávací nabídky pro rozvoj tvořivosti.60,7Řízené činnosti vykazovaly znaky prožitkového učení (spontaneita, objevnost, aktivita a tvořivost, komunikativnost, konkrétnost, celostnost).39,2Dostatečný prostor pro spontánní činnosti.79,7Spontánní a řízené činnosti byly vzájemně provázané.59,5Při řízených činnostech se účelně střídaly odlišné vzdělávací metody.60,4Pedagog podporoval rozvoj divergentního myšlení – hledání různých řešení problémů a situací.31,8Pedagog vytvářel příležitosti pro komunikaci mezi dětmi.72,9Pedagog uplatňoval nemanipulativní styl komunikace.75,7Pedagog dobře koordinoval svou činnost s dalšími pracovníky.60,8Doba pro pobyt venku trvala zpravidla 2 hodiny v dopoledních hodinách.75,9Děti měly dostatek volného pohybu.89,5Pedagog respektoval individuální potřebu spánku a odpočinku jednotlivých dětí.85,4Dětem s nižší potřebou spánku byl nabízen jiný vhodný program namísto odpočinku na lůžku.69,7V některých případech se učitelky o vhodnou podporu snaží tím, že děti při řízených činnostech dělí do menších sku-pin, ale to samo o sobě efektivitu vzdělávání nezajistí. Podobně rozvoj divergentního myšlení, který souvisí s hledáním různých řešení problémů a situací, byl zaznamenán v nedostatečné míře (výskyt v 31,8 %), rovněž tak prožitkové učení (pouze 32 %). V těchto jevech byl navíc zjištěn pokles hodnot oproti předchozím letům. Příznivěji se jeví podpora komunikace, která byla letos zachycena v 73 % případů. Vytváření podmínek pro tvořivost dětí v širším slova smyslu, tedy nejen ve výtvarném a jiném uměleckém vyjadřování, ale i v oblasti tvořivého přístupu k učení a řešení problémů, je dlouhodobě předmětem sledování. Letos byly vhodné podmínky zjištěny pouze v 60 %. To je ve srovnání s loňským rokem mírné zhoršení a rozhodně to není uspokojivé zjištění, protože nedostatek rozvoje tvořivosti je v rozporu s po-žadavkem na komplexní rozvoj osobnosti každého dítěte.Příčiny celkového zhoršení v oblasti využití adekvátních metod a forem mohou být mimo jiné v tom, že pedagogové v rámci dalšího vzdělávání věnují malou pozornost metodám a formám práce (uvedeno v části 1.1.4), přičemž kvalitní předškolní vzdělávání klade vysoké nároky na pečlivou a promyšlenou přípravu a samozřejmě i praktické pedagogické dovednosti.Z hlediska četnosti zastoupení hlavních forem vzdělávání nedošlo k výrazné změně. Pozitivní je, že na prvním místě, a tedy nejčastěji, je stále zařazována samostatná práce dětí, tedy zpravidla volná hra (zhruba 65 %). Ale didakticky za-měřené činnosti jsou převážně organizovány frontálně (54 %), což není dostatečně efektivní způsob. Účinnější formy vzdělávání vedoucí k aktivnímu rozvoji osobnosti dítěte byly zastoupeny málo: kooperativní vzdělávání pouze v 15 %, práce dvojic dokonce jen ve 12 % případů. Důvodem je mimo jiné i to, že příprava těchto forem vyžaduje od učitelek větší pracovní nasazení a také zkušenosti.