1 │ÚVOD Rozvoj matematické gramotnosti na základních školách ve školním roce 2019/2020 8 1 ÚVOD Matematická gramotnost hraje důležitou roli v různorodých životních situacích člověka, jako jsou např. finanční rozhodnutí o koupi bytu či vzetí hypotéky, interpretace číselných tabulek a grafů v novinách, plánování nejvhodnějšího dopravního spojení dvou míst v prostoru nebo vývoj aplikací pro mobilní telefony Plně odůvodněná je . proto definice OECD, která spojuje matematickou gramotnost se schopností člověka (žáka) formulovat, využít a interpretovat matematiku v různých kontextech, a to za účelem popisu, předpovědi či vysvětlení různých fenoménů a při rozpoznání významu, který matematika v běžném životě člověka (žáka) má při přijímání dobře podložených soudů a rozhodnutí. 1 Důležitost matematické gramotnosti pro osobní pracovní život člověka opodstatňuje potřebu jejího rozvíjení i ve všech fázích jeho vzdělávání Česká školní inspekce (dále i ČŠI ) reflektuje tuto skutečnost . „“ a ve svých šetřeních věnuje matematické gramotnosti vysokou pozornost. 1.1 Definice matematické gramotnosti ČŠI sleduje ve své činnosti definici matematické gramotnosti jako funkční gramotnosti, tj. ve smyslu matematických schopností, znalostí a dovedností žáka, zároveň však ve svých šetřeních klade důraz na aplikační dimenzi matematických znalostí, tj. na matematické dovednosti žáků při řešení konkrétních životních situací. Současně ČŠI 2 přiznává důležitost především pozorovatelným aspektům výuky a projevů žáků, tj. vlastnímu pedagogickému procesu, kdy matematická gramotnost spočívá v: 3■ porozumění různým typům matematického textu (symbolický, slovní, obrázek, graf, tabulka) a v aktivním používání či dotváření různých matematických jazyků, ■ schopnosti získávat a třídit zkušenosti pomocí vlastní manipulativní, experimentální a badatelské činnosti, ■ zobecňování získaných zkušeností a objevování zákonitostí, ■ tvoření modelů a protipříkladů a dovednosti vhodně argumentovat, ■ schopnosti účinně pracovat s chybou jako podnětem k hlubšímu pochopení zkoumané problematiky, ■ schopnosti individuálně i v diskusi (především se spolužáky) analyzovat procesy, pojmy, vztahy a situace v oblasti matematiky, ■ potřebě žáka opakovaně zažívat radost z úspěšně vyřešené úlohy, pochopení nového pojmu, vztahu, argumentu nebo situace a v důvěře ve vlastní schopnosti. 1.2 Cíl šetření a zdroje informací Záměrem této tematické zprávy je shrnout hlavní zjištění tematického šetření, které bylo realizováno ve školním roce z 2019/2020 na vzorku základních škol a jehož cílem bylo zhodnotit jednak podmínky a průběh vzdělávání se vztahem k rozvoji matematické gramotnosti, tj. se vztahem k rozvoji matematických dovedností a k aplikační rovině matematických znalostí žáků, a jednak úroveň matematické gramotnosti žáků 6. ročníku základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií (dále i zkráceně žáci 6. ročníku základní školy ) a na základě získaných „ “ poznatků následně formulovat doporučení na úrovni systému i školy . Zjištění prezentovaná v této tematické zprávě vycházejí z informací několika vzájemně se doplňujících částí šetření z . Prvním typem šetření byla tematická inspekční činnost, která proběhla na výběrovém souboru základních škol a která zahrnovala: ■ zjišťování informací o materiálních, organizačních a personálních podmínkách rozvoje matematické gramotnosti v navštívených základních školách; ■ rozhovory s řediteli navštívených základních škol poskytující především informace o průběhu, změnách a záměrech matematického vzdělávání na jejich škole; 1 Upraveno podle OECD (2020). Mathematics performance (PISA indicator). doi: 10.1787/04711c74 en. Dostupné na: <www.oecd--ilibrary.org/> 2 V tomto kontextu je potřeba vnímat používání pojmu matematická gramotnost v této tematické zprávě. 3 ČŠI (2015). Metodika pro hodnocení rozvoje matematické gramotnosti. Praha: Česká školní inspekce. Všechny v textu citované zprávy ČŠI jsou k dispozici na www.csicr.cz .