6│ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách ve školním roce 2019/2020 47 (např. výskyt čtenářských jevů, práce s čtenářskými cíli, podpora čtenářství žáků). Přes uvedený pozitivní vývoj spojený se zvyšováním podílu středních škol sledujících koncepční přístup k rozvoji čtenářské gramotnosti svých žáků zůstává i nadále vysoký podíl středních škol , které nemají zpracovánu 42formalizovanou koncepci rozvoje čtenářské gramotnosti svých žáků a ve školních dokumentech nekladou důraz na náročné čtenářské cíle i v jiných předmětech, než je český jazyk a literatura. ■ Aprobovanost výuky českého jazyka a literatury je na středních školách vysoká, přičemž také účast učitelů českého jazyka a literatury na DVPP se zaměřením na čtenářskou gramotnost žáků je vyšší než účast učitelů jiných předmětů na DVPP se zaměřením na rozvoj gramotností, které souvisejí s jimi vyučovanými předměty. I přesto však byly identifikovány některé (potenciálně) problémové aspekty personálních podmínek vzdělávání se vztahem k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků: Třetina učitelů českého jazyka a literatury nepovažuje nabídku DVPP s relevancí pro svůj předmět za dostatečnou. Hlavní nedostatky jsou spatřovány v nízkém počtu vhodných akcí, přičemž tento nedostatek je častěji uváděn ze strany učitelů s vyšším zájmem o rozvoj čtenářské gramotnosti žáků. Učitelé českého jazyka a literatury vnímají příležitosti ke zlepšení své práce také v oblasti metod a forem výuky, tedy v oblasti s potenciálně úzkou vazbou ke čtenářské gramotnosti žáků. Potenciálně problémovým aspektem personálního zajištění aprobované výuky českého jazyka literatury a je vysoký průměrný věk učitelů tohoto předmětu s potřebou náhrady učitelů odcházejících ze vzdělávání z věkových důvodů. Aspekt aprobovanosti přitom má i mezipředmětový přesah, protože kvalita „čtenářských faktorů“ výuky (např. výskyt čtenářských jevů, práce s čtenářskými cíli, podpora čtenářství žáků) byla vyšší v hodinách, které byly vedeny aprobovaným učitelem, a to bez ohledu na vyučovaný předmět. ■ Žáci 1. ročníku středních škol dosáhli v testu čtenářské gramotnosti nízké průměrné úspěšnosti (39 %), což je dáno vyšším podílem otázek vyžadujících aktivaci složitějších a náročnějších čtenářských schopností a dovedností žáků. Takto některé typy úloh, které jsou blíže popsány v podkapitole 4.3, působily žákům značné potíže a svou roli hrála rovněž schopnost žáků udržet čtenářskou pozornost po dostatečně dlouhou dobu. Srovnání úspěšnosti žáků v řešení společných otázek testů čtenářské gramotnosti ve školním roce 2017/2018 a 2019/2020 však naznačuje, při respektování pokroku daného průchodem žáka vzdělávací soustavou, stabilitu dosažených výsledků žáků.43 Za negativní je ovšem potřeba považovat vysoký podíl žáků 1. ročníku středních škol, kteří správně nevyřešili ani pětinu otázek testu. Právě těmto žákům může nízká úroveň čtenářské gramotnosti působit potíže, a to s ohledem na její důležitost pro profesní i osobní život člověka. ■ Vyhodnocení testu umožnilo identifikovat některé faktory s významným vztahem k dosažené úrovni čtenářské gramotnosti žáků 1. ročníku středních škol. Vysoká důležitost byla v tomto ohledu připsána studovanému oboru vzdělání žáka, a to především v kontextu významně vyšší úspěšnosti žáků gymnaziálních oborů vzdělání a významně nižší úspěšnosti žáků nematuritních oborů vzdělání. Do kontextu studovaného oboru vzdělání byly zasazeny faktory pohlaví žáka a statusu žáka se SVP, a to v souvislosti s vyšším zastoupením chlapců a žáků se SVP v nematuritních oborech vzdělání. K dalším významným faktorům s pozitivním vztahem k úspěšnosti žáků v testu čtenářské gramotnosti především patří: kladný postoj žáka ke čtení; kvalita domácího (rodinného) zázemí žáka; pořizování knih jejich výpůjčkou ve veřejné knihovně; lepší vnímání čtenářských postojů svých žáků učitelem; velikost školy. Na rozdíl od mezinárodního šetření PISA nebyly zaznamenány významné rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu čtenářské gramotnosti. Možným vysvětlením je jednak náročnější zadání uvozujících textů k otázkám (např. délka a složitost textu), jednak zaměření testu na pokročilejší schopnosti a dovednosti žáků. Dívky byly následně úspěšnější než chlapci v řešení jednodušších otázek, nikoli však v řešení početnějších otázek, které vyžadovaly aktivaci náročnějších a složitějších čtenářských schopností a dovedností, což v důsledku vedlo ke stírání rozdílů v celkové úspěšnosti dívek a chlapců. 42 Téměř polovina navštívených středních škol. 43 Uveďme, že o malých rozdílech ve vývoji úrovně čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků za období let 2000 2018 hovoří –také národní zpráva ČŠI k mezinárodnímu šetření PISA. Blíže viz BLAŽEK, R., JANOTOVÁ, Z., POTUŽNÍKOVÁ, E., BASL, J. (2019). Mezinárodní šetření PISA 2018. Národní zpráva. Praha: Česká školní inspekce.