4 │ HODNOCENÍ ÚROVNĚ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách ve školním roce 2019/2020 35 Významným faktorem, který pozitivně souvisí s výsledkem žáků v testu čtenářské gramotnosti, je jejich kladný postoj ke čtení charakteristický vyšším množstvím času, který žák věnuje čtení knih podle vlastního výběru, vyšším počtem žákem takto přečtených knih a vyšší ochotou žáka číst také delší knihy. Pozitivně působí na výsledky žáků v testu čtenářské gramotnosti rovněž domácí prostředí vybavené vyšším počtem knih ke čtení, což je faktor často spojovaný s kvalitou socioekonomického/rodinného prostředí žáků. Lze přitom zaznamenat existenci vazby mezi vyšší kvalitou vybavení domácího prostředí žáků knihami a jejich kladným postojem ke čtení, což utváří mechanismus zesilující význam socioekonomického/rodinného zázemí žáků pro rozvoj jejich čtenářské gramotnosti. Lepších výsledků v testu čtenářské gramotnosti dále dosáhli žáci, jejichž hlavním podnětem ke čtení dané knihy je kladná recenze v médiích, kteří ve své četbě preferují prózu před poezií a kteří si knihy ke čtení nejčastěji půjčují ve veřejných knihovnách. Význam rodinného zázemí žáků pro rozvoj jejich čtenářské gramotnosti doplňují některá další zjištění tabulky č. 10 Primárně se jedná o negativní vztah mezi doporučením učitele jako hlavním impulsem pro žák ke čtení . a a úspěšností žáků v testu čtenářské gramotnosti. Toto zjištění ukazuje důležitost osoby učitele, potažmo školy, jako původce podnětu ke čtení těch žáků, jejichž okolí rodina, kamarádi jim tyto podněty neposkytuje. Častěji – – se přitom jedná o žáky, jejichž postoj ke čtení není příliš příznivý jejichž úroveň čtenářské gramotnosti je nižší a . V kontextu významu školy pro uchopení rozdílů v úrovni čtenářské gramotnosti žáků lze vnímat pozitivně fakt, že právě žáci s horšími výsledky v testu čtenářské gramotnosti uvedli vyšší četnost čtení ve výuce. Naopak negativně působí identifikované vazby mezi nižší úrovní čtenářské gramotnosti žáků, méně příznivými postoji těchto žáků ke čtení a horším vnímáním postojů (obtížnost, zájem, obliba) těchto žáků k českému jazyku jejich učiteli Potenciálně tak dochází k nežádoucí situaci, kdy samotný učitel . – hlavní zdroj podnětů ke čtení zaostávajících žáků nabývá přesvědčení, že rozvoj čtenářské gramotnosti těchto žáků není s ohledem na jejich – nezájem chybějící motivaci možný.a TABULKA 10 │ Vztah hodnocených faktorů a úrovně čtenářské gramotnosti žáků Faktor Statisticky významný vztah Studovaný obor žáka (+) Žáci studující gymnaziální obory vzdělání (−) Žáci studující nematuritní obory vzdělání Pohlaví žáka (+) Chlapci, to v kontextu zohlednění vlivu dalších proměnných, především pak obor vzdělání a u Status žáka se SVP (0) Bez statisticky významného vztahu, to v kontextu zohlednění vlivu dalších proměnných, a především pak oboru vzdělání Postoj žáků ke čtení (+) Žáci vykazující lepší postoje ke čtení Množství knih, které má žák doma k dispozici (+) Vyšší počet knih Nejčastější původce podnětu ke čtení žáka (+) Žáci, pro něž je hlavním impulsem ke čtení kladná recenze v médiích (−) Žáci, pro něž je hlavním impulsem ke čtení doporučení učitele Četnost čtení ve výuce pohledem žáka (−) Žáci uvádějící častější výskyt hodnocených čtenářských situací ve výuce Žák jako čtenář veřejné knihovny (+) Žáci, kteří si knihy ke čtení nejčastěji půjčují ve veřejné knihovně Pohled učitelů českého jazyka a literatury na vnímání obtížnosti, zájmu obliby českého jazyka svými a žáky (+) Učitelé lépe hodnotící postoj svých žáků k jejich vnímání obtížnosti, zájmu obliby českého a jazyka ze strany svých žáků Zřizovatel školy (0) Bez statisticky významného vztahu Velikost školy (+) Žáci větších škol27 Kraj školy (0) Bez statisticky významného vztahu, a to v kontextu zohlednění vlivu dalších proměnných, především pak studovaného oboru vzdělání žáků socioekonomických faktorů a 4.3 Úspěšnost žáků v otázkách testu čtenářské gramotnosti Hodnocení úspěšnosti žáků v řešení jednotlivých otázek testu čtenářské gramotnosti přináší doplňující zjištění o oblastech, které žákům působí menší či větší potíže. Každá testová otázk byl uveden vstupním textem různé a a a délky (vždy společným pro otázek), z nichž následně vycházelo zadání úloh, přičemž žáci vybírali správnou 8 odpověď z dané nabídky (tj. uzavřená odpověď) Nejvyšší úspěšnosti žáci dosáhli v řešení úloh, v nichž bylo jejich . úkolem: ■ nalézt či odvodit informaci, která byla v textu přímo uvedena, 27 Tato skutečnost je typicky spojována s horšími předpoklady především nejmenších škol se zajištěním kvalitních materiálních a personálních podmínek vzdělávání, a to včetně vzdělávání vztahujícího se k čtenářské gramotnosti žáků Takto i toto . tematické šetření ukázalo na méně častou přítomnost dobře fungující školní knihovny v případě menších středních škol, které rovněž méně často sledují koncepční přístup k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků.