4 │ HODNOCENÍ ÚROVNĚ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách ve školním roce 2019/2020 34 4.2 Vztah úrovně čtenářské gramotnosti žáků a vybraných faktorů Dosažená úroveň čtenářské gramotnosti žáků může mít svůj vztah k řadě souvisejících faktorů, jejichž poznání je důležité v úvahách o zaměření případných systémových intervencí. Tato podkapitola se proto zaměřuje na hodnocení vztahů úrovně čtenářské gramotnosti žáků 1. ročníku středních škol na jedné straně vybraných faktorů a na úrovni žáka školy na straně druhé tak, jak jsou uvedeny v tabulce č. 9 i . Vztahy těchto faktorů dosažené úrovně a čtenářské gramotnosti žáků byly hodnoceny s využitím hierarchických modelů dvou úrovní – žák a škola – a s dosaženým výsledkem žáka v testu čtenářské gramotnosti jako vysvětlovanou proměnnou. 26 TABULKA 9 │ Přehled faktorů hodnocených ve vztahu k úrovni čtenářské gramotnosti žáků Faktor Úroveň Charakteristika faktoru Studovaný obor žáka Žák Proměnná nabývá šesti hodnot – (1) gymnaziální obor (kategorie oborů K); (2) přírodovědný maturitní obor; (3) společenskovědní maturitní obor; (4) technický maturitní obor; (5) umělecký maturitní obor; (6) nematuritní obory (kategorie oborů E a H). Pohlaví žáka Žák Proměnná nabývá dvou hodnot (1) dívka; (2) chlapec.– Status žáka se SVP Žák Proměnná nabývá dvou hodnot (1) žák se statusem žáka se SVP; (2) žák bez status– u žáka se SVP. Postoj žáků ke čtení Žák Proměnná je konstruovaná jako faktor ze tří dílčích proměnných – (a) průměrné množství času, které žák týdně věnuje čtení knih podle vlastního výběru; (b) průměrný počet knih, které žák podle svého výběru měsíčně přečte; (c) žákem akceptovatelná délka knihy pro její přečtení. Množství knih, které má žák doma k dispozici Žák Proměnná nabývá šesti hodnot (1) žádnou nebo velmi málo (0 10 knih); (2) asi tak – –jednu poličku (asi 11 25 knih); (3) asi tak jednu knihovnu (asi 26 100 knih); (4) asi – –tak dvě knihovny (asi 101 200 knih); (5) asi tak tři knihovny (asi 201 500 knih); ––(6) asi tak čtyři nebo více knihoven (více než 500 knih). Nejčastější původce podnětu ke čtení žáka Žák Proměnná nabývá pěti hodnot – (1) doporučení kamarádů; (2) doporučení rodičů; (3) doporučení učitele; (4) kladné recenze v médiích; (5) výuka českého jazyka a literatury. Četnost čtení ve výuce žáka Žák Proměnná je konstruovaná jako faktor ze tří dílčích proměnných (a) čtení knihy – podle výběru učitele; (b) čtení knihy dle vlastního výběru žáka; (c) žákův popis toho, co četl. Žák jako čtenář veřejné knihovny Žák Proměnná nabývá dvou hodnot (1) žák nejčastěji získává knihy ke čtení ve veřejné – knihovně; (2) žák nejčastěji získává knihy ke čtení jinak než ve veřejné knihovně. Pohled učitelů českého jazyka a literatury na vnímání obtížnosti, zájmu obliby českého jazyka a svými žáky Škola Proměnná je konstruovaná jako faktor ze šesti dílčích proměnných zahrnujících – (a) přemýšlení žáků v hodinách češtiny nad tím, co říkají ostatní; (b) ochota žáka dělat v češtině více, než je nutné; (c) zájem žáka porozumět učivu češtiny; (d) žákův osobní pocit z výuky češtiny; (e) žákovo vnímání obtížnosti češtiny; (f) žákova preference otázek v češtině, nad kterými se musí přemýšlet. Hodnota školy je počítán jako průměr hodnot faktoru pro odpovídající učitele školya . Zřizovatel školy Škola Proměnná nabývá dvou hodnot – (1) veřejný zřizovatel školy; (2) neveřejný, tj. soukromý církevní zřizovatel školy. a Velikost školy Škola Proměnná odpovídá počtu žáků střední školy. Kraj školy Škola Proměnná odpovídá kraji, v němž je škola umístěna (14 kategorií odpovědí včetně území hlavního města Prahy). Zjištění z odhadů hierarchických modelů jsou zachyc ena v tabulce č. 10. Primární poznatek v tomto ohledu potvrzuje silný vztah mezi studovaným oborem vzdělání žáka a jeho úspěšností v testu čtenářské gramotnosti, kdy výrazně lepších výsledků dosáhli žáci gymnaziálních oborů, naopak výrazně horších výsledků žáci nematuritních a oborů vzdělání. Rozdíly v úspěšnosti žáků dílčích typů maturitních oborů vzdělání nebyly významné. Vyšší zastoupení chlapců a žáků se SVP v nematuritních oborech vzdělání pak vede k odlišným vztahům těchto dvou faktorů úspěšnosti žáků v testu čtenářské gramotnosti v závislosti na tom, zda je vliv oboru vzdělání žáků a zohledněn, či nikoli . Podobně jako v jiných šetřeních lze rovněž zaznamenat, že dívky měly v 9. třídě základní školy výrazně lepší známku na vysvědčení než chlapci, zatímco výsledky dívek a chlapců v testu čtenářské gramotnosti jsou srovnatelné (školní klasifikace však nepochybně zahrnuje řadu dalších dovedností nesledovaných testem). 26 Odhadován byl hierarchický lineární regresní model se spojitou proměnnou a s využitím lme4 package blíže BATES, D. – et al. (2015). Fitting linear mixed effects models using lme4. Journal of Statistical Software, 67(1), 1 48. Jako vysvětlovaná -–proměnná byla využita úspěšnost žáků v testu čtenářské gramotnosti a alternativně, pro ověření robustnosti zjištění, také dosažené skóre žáků počítané na bázi odhadů 2PL modelů (EAP přístup) s využitím ltm package blíže viz RIZOPOULOS, – D. (2018). Package ‘ltm’. Dostupné na: <https://cran.r project.org>. Poznatky jsou shodné při využití kterékoli -z vysvětlovaných proměnných .