3 │ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST PODMÍNKY A PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ– Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách ve školním roce 2019/2020 26 Hodnocení „čtenářských faktorů“ dále ukazuje, že podle očekávání byla jejich vyšší úroveň zaznamenána v navštívených hodinách českého jazyk a a literatury, nižší úroveň pak v navštívených hodinách matematiky a přírodovědných předmětů (viz graf č. 8). Rozdílná úroveň hodnocených „čtenářských faktorů“ byla identifikována také ve vztahu k dalším charakteristikám výuky: ■ Nižší kvalitativní úroveň hodnocených „čtenářských faktorů“ byla zaznamenána v hodinách výuky žáků nematuritních oborů vzdělání, přičemž především šlo o faktory spojené s výskytem čtenářských situací vztahujících se k žákově analýze textů, žákově práci s informacemi v textu žákově hodnocení obsahu a a forem textu. Žáci nematuritních oborů vzdělání se méně často setkávali s více náročnými čtenářskými situacemi, k čemuž může přispíva t i horší kvalita klimatu hodin jejich výuky. ■ Vyšší kvalitativní úroveň hodnocených čtenářských faktorů“ byla zaznamenána v hodinách středních „ škol, které kladou silnější důraz na koncepční přístup k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků. ■ Zajištění výuky aprobovaným učitelem bylo vždy spojeno s vyšší kvalitativní úrovní odnocených h„čtenářských faktorů“, to bez ohledu na vyučovaný předmět, respektive na obor vzdělání žáků. Vyšší a důraz na hodnocené „čtenářské faktory“ dále kladly učitelky (ženy), to především v hodinách jiných a předmětů než český jazyk literatura. Konečně nižší kvalitativní úroveň hodnocených „čtenářských a faktorů“ byla zaznamenána v hodinách, které vedli začínající učitelé českého jazyka literatury. V tomto a kontextu můžeme zřetelně vnímat potenciální přínos DVPP s tímto zaměřením. ■ Vyšší kvalitativní úroveň hodnocených „čtenářských faktorů“ především pro faktor vztahující se k práci – žáků s informacemi v textu byla pozorována v hodinách vedených učiteli, kteří se hlásili k jinému než – tradičnímu stylu výuky. Souvisejícím faktorem může být v tomto ohledu lepší klima výuky v hodinách vedených těmito učiteli také častější zařazení metod výuky, které kladou vyšší důraz na aktivitu žáků a (např. výklad učitele doplněný o otázky odpovědi žáků, skupinová práce žáků, celotřídní diskuse) a . Za pozornost stojí, že preferovaný styl výuky učitele měl nižší pozitivní význam v hodinách výuky žáků nematuritních oborů vzdělání. ■ Úroveň hodnocených „čtenářských faktorů“ nebyla nijak těsně spojena s velikostí třídy (počtem přítomných žáků). Toto zjištění nepotvrzuje tvrzení učitelů, že překážkou pro realizaci komplexnějších aktivit rozvíjejících čtenářskou gramotnost žáků jsou příliš početné třídy (studijní skupiny), otázkou tak a je, do jaké míry jsou učitelé schopni reagovat na nižší počet žáků ve třídě také změnou svých vzdělávacích strategií.