3 │ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST PODMÍNKY A PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ– Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách ve školním roce 2019/2020 17 Diskuse personálních podmínek vzdělávání se v současné době věnuje především otázkám zajištění aprobované výuky dále pak zvyšujícího se průměrného věku učitelů. V případě českého jazykaa a literatury, tj. předmětu s nejužším vztahem k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků, je situace na středních školách příznivá, neboť mimořádné šetření MŠMT zachycující celorepublikový stav k 1. lednu 2019 ukázalo, že 98,2 % hodin přímé pedagogické činnosti vykonávané při výuce českého jazyka literatury bylo zajištěno aprobovanými učiteli.a S ohledem na průměrný věk těchto učitelů 49,1 roku však bude významným tématem do budoucna přirozená ( ) náhrada středoškolských učitelů českého jazyka literatury odcházejících ze vzdělávání z věkových důvodů. Tato a skutečnost cíl zachovat vysokou míru aprobovanosti výuky českého jazyka literatury na středních školách plně a a odůvodňuje potřebu věnovat pozornost tomuto tématu. Rozvoj čtenářské gramotnost žáků opakovaně nepatří k nejčastějším nejvíce aktuálním tématům, kterým s i a e středoškolští učitelé českého jazyka a literatury věnují v rámci DVPP, a i to přesto, že účast středoškolských učitelů českého jazyka a literatury na takto zaměřeném DVPP je vyšší než v případě učitelů jiných předmětů . 12V této oblasti tak lze vnímat jednu z příležitostí pro posilování dovedností učitelů utvářet ve výuce vzdělávací situace, které vyžadují aktivaci čtenářských znalostí žáků při řešení běžných životních situací. ohledem na S přínosnost integrace rozvoje čtenářské gramotnosti do širokého spektra předmětů je přitom tato úvaha relevantní také pro učitele jiných předmětů, než je český jazyk literatura. Za pozornost stojí také dvě doplňující zjištění: a ■ Učitel, který absolvoval v posledních dvou školních letech DVPP se zaměřením na rozvoj čtenářské gramotnosti žáků, se obvykle rovněž účastnil DVPP se zaměřením na metody výuky českého jazyka. ■ Opakuje se poznatek častější účasti na DVPP k rozvoj čtenářské gramotnosti učitelů těch středních škol, i které kladou vyšší důraz n koncepční přístup na náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti žáků,a a a to bez ohledu na studovaný obor žáků (viz rámeček č. 2 pro příklad ilustrující podstatu tohoto tvrzení) . První z uvedených zjištění naznačuje význam, který má obecně motivovanost učitelů k dalšímu vzdělávání také pro jejich účast na DVPP se zaměřením na rozvoj čtenářské gramotnosti žáků. v tomto kontextu pak lze vnímat I poměrně vysokou spokojenost učitelů českého jazyka a literatury navštívených středních škol s abídkou DVPP nv oblastech čtenářské gramotnosti žáků a výuky českého jazyka, kdy kritičtější postoj zaujali učitelé těch středních škol, které sledují náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti a u nichž lze čekat motivovanost vyšší Třetina . učitelů, kteří nabídku za dostatečnou epovažují, pak uvedla jako nejčastější důvody své odpovědi obecně nízký n počet vhodných vzdělávacích akcí (55 % učitelů) úzkou tematickou nabídku programu vzdělávacích akcí (28 % a učitelů), která tak zjevně pokrývá především tradiční témata problematiky. RÁMEČEK 2 │ Nedostatečné kompetence učitelů a strategický přístup střední školy k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků (případová studie střední školy navštívené během tematické inspekční činnosti) Střední škola nesleduje koncepční přístup k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků. Tato skutečnost se také projevuje v tom, že se pedagogičtí pracovníci nevzdělávají ve strategiích a dovednostech, jak podporovat rozvoj čtenářské gramotnosti svých žáků, mnohým dokonce chybí povědomí o podstatě konceptu čtenářské gramotnosti. Pokud je nějaký prvek rozvoje čtenářské gramotnosti žáků ve výuce zaznamenán, pak se jedná spíše o intuitivní a spontánní nápady konkrétního vyučujícího. Pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků je důležité vytvářet pro žáky příležitost k čtení (viz rámeček č. pro i e 3 příklad nevyužití všech příležitostí pro utváření příležitostí ke čtení ve střední škole) . V tomto ohledu je sice pozitivní, že dobře fungující školní knihovna s dostatečnou nabídkou knih byla zaznamenána v případě celých tří čtvrtin navštívených středních škol 60 % těchto škol poskytovalo žákům navíc příležitost vzít si kdykoli naučnou a či beletristickou knihu jinde než ve školní knihovně (např. čtenářský koutek na chodbě školy, „knihobudky“, i relaxační zákoutí), odpovědi žáků však naznačují nižší míru využití z jejich strany . 13Tento problém se logicky jeví jako významnější, než je horší funkčnost školní knihovny zaznamen á v případě necelé pětiny navštívených an 12 Při dotazování učitelů v rámci komplexní inspekční činnosti uvedlo 25 % středoškolských učitelů českého jazyka a literatury, že se v posledních dvou letech účastnili akreditovaného DVPP se zaměřením na rozvoj gramotností a kompetencí žáků. Výrazně vyšší podíl se v tomto ohledu věnoval tématům DVPP se zaměřením na vědomosti znalosti v předmětu český jazyk a a literatura (47 % středoškolských učitelů), respektive na metody a formy výuky (44 % učitelů). Za pozornost však stojí, že účast na DVPP se zaměřením na rozvoj gramotností a kompetencí žáků je v případě středoškolských učitelů českého jazyka a literatury výrazně vyšší než v případě učitelů učících jiné předměty. 13 Takto pouze 4 % žáků uvedla, že je školní knihovna místem, kde nejčastěji získávají knihy, které si chtějí přečíst. Nejvyšší podíl žáků v tomto ohledu uvedl, že si takové knihy kupují (43 % žáků), čtvrtina žáků si je pak půjčuje ve veřejné knihovně a 16 % žáků čerpá z domácí knihovny.