3 │ ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA – PODMÍNKY A PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ Environmentální výchova na základních školách ve školním roce 2019/2020 28 ■ vztah žáků k místu bydliště, kdy vyšší hodnota faktorového skóre vyjadřuje vyšší míru souhlasu žáka s jeho kladným vztahem k místu, kde žije. Otázkou následně je, jakým způsobem se liší postoje různých skupin žáků k hodnoceným tématům Tabulka č. 3 . představuje existující rozdíly vzhledem k pěti proměnným kategorizace skupin žáků. TABULKA 3 │ Rozdíly v postojích různých skupin žáků Proměnná kategorizace žáků Klimatická změna Skutečné a potenciální chování žáků Vztah žáků k místu bydliště Pohlaví žáka vyšší míra souhlasu dívek vyšší míra souhlasu dívek vyšší míra souhlasu chlapců Obor žáka vyšší míra souhlasu žáků víceletých gymnázií bez zaznamenaných rozdílů vyšší míra souhlasu žáků víceletých gymnázií Lokalizace školy v daném typu obce vyšší míra souhlasu žáků škol v největších jádrových městských oblastech než žáků škol v malých venkovských obcích a v obcích do 10 tisíc obyvatel, nikoliv však škol v suburbánních obcích vyšší míra souhlasu žáků škol v malých venkovských obcích než žáků škol v jádrových městských oblastech vyšší míra souhlasu žáků škol v malých venkovských a suburbánních obcích než žáků škol v jádrových městských oblastech Účast žáka v zájmovém klubu či kroužku bez zaznamenaných rozdílů vyšší míra souhlasu žáků navštěvujících zájmový klub či kroužek s environmentálním zaměřením bez zaznamenaných rozdílů Účast žáka v organizaci pro děti a mládež bez zaznamenaných rozdílů vyšší míra souhlasu žáků navštěvujících organizaci pro děti a mládež vyšší míra souhlasu žáků navštěvujících organizaci pro děti a mládež Faktor vztahu žáků k místu bydliště je ze své podstaty založen na prostorovém aspektu, a proto je v tomto kontextu utvářena logická otázka prostorové diferenciace hodnot tohoto faktoru. Hodnocení na krajské úrovni (viz graf č. 14) ukazuje na významný vliv jednak přírodní kvality a jednak historicky utvářené sociální soudržnosti území kraje, kdy nejsilnější vztah k místu bydliště vyjádřili žáci škol přírodně atraktivních krajů (Kraj Vysočina, Jihočeský kraj) a naopak nejslabší vztah k místu bydliště pak žáci škol krajů, v nichž došlo v návaznosti na události související s 2. světovou válkou k přerušení dlouhodobě utvářeného společenského vývoje (Ústecký kraj, Karlovarský kraj). Obrázek č. 1 doplňuje informaci o okresech, jejichž žáci hodnotí svůj vztah k místu, kde žijí, hůře než žáci jiných okresů. Opětovně se ukazuje vliv socioekonomických problémů území, která v mnoha ohledech splňují charakteristiky tzv. strukturálně postižených regionů. Příloha č. 2 pak doplňuje některá další krajská specifika. 18 GRAF 14 │ Faktor vztahu žáka k místu bydliště, kraj lokalizace školy (průměrná hodnota; 99% interval spolehlivosti) Pozn.: JČK – Jihočeský kraj; JMK – Jihomoravský kraj; KHK – Královéhradecký kraj; KVK – Karlovarský kraj; LIK – Liberecký kraj; MSK – Moravskoslezský kraj; OCK – Olomoucký kraj; PCK – Pardubický kraj; PHA – hlavní město Praha; PLK – Plzeňský kraj; SČK – Středočeský kraj; ÚCK – Ústecký kraj; VYS – Kraj Vysočina; ZLK – Zlínský kraj. 18 Krajská specifika podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání blíže popisuje soubor publikací ČŠI věnovaný kvalitě vzdělávání v jednotlivých krajích. -0,50-0,40-0,30-0,20-0,100,000,100,200,30VYSJČKZLKPLKPHAJMKPCKOCKKHKSČKLIKMSKÚCKKVK