82vyšší míra souhlasu byla zaznamenána pro názor, že by si opět zvolili práci učitele, kdyby se měli rozhodovat znovu (v rozmezí od 68% míry souhlasu v případě učitelů nematuritních oborů do 84% míry souhlasu v případě učitelů speciálních škol).Také PIRLS 2016 zjišťoval pocity učitelů spojené s učitelským povoláním. Celkově u učitelů převa-63žovalo pozitivní vnímání. Podíl žáků, jejichž učitelé pocit zažívali velmi často a často ve čtyřech pří-,padech překračoval 80 % (spokojenost s povoláním − 88 %; nacházení hlubokého významu a smyslu práce − 86 %; pociťování nadšení pro práci − 81 %; práce je samotné inspiruje − 83 %). V případě pocitu hrdosti na práci, kterou dělají, bylo vnímání o něco méně pozitivní. Podíl žáků, jejichž učitelé pocit zažívali velmi často a často byl 73 %. Pouze občas pocit zažívali učitelé čtvrtiny žáků (26 %).,V případě TIMSS 2015 byl podíl žáků, jejichž učitelé zažívali pocity spojené s učitelskou profesí vel-mi často a často, obdobný (spokojenost s povoláním − 88 %; nacházení hlubokého významu a smyslu práce − 84 %; pociťování nadšení pro práci − 78 %; práce je samotné inspiruje − 76 %). Pocit hrdosti na práci, kterou dělají, zažívali velmi často a často učitelé 70 % žáků. Jen občas pocit zažívali učitelé více než čtvrtiny žáků (29 %).V TIMSS 2015 byly kromě výše zmíněných témat zjišťovány i případné překážky spojené s výu- kou .64 58 % žáků bylo vyučováno učiteli, podle nichž je ve třídách příliš mnoho žáků. S tvrzením, že v hodinách je třeba probrat příliš mnoho učiva, se ztotožnili učitelé 62 % žáků. Více času na pomoc jednotlivým žákům pociťovali učitelé 81 % žáků. Příliš mnoho administrativních úkolů pociťovali učitelé 71 % žáků.Národní inspekční činnostUvedené aspekty úzce souvisí s prostorem, který mají ředitelé škol pro pedagogické vedení školy, a s tím, jakým konkrétním záležitostem se v rámci pedagogického vedení věnují a jaké mají možnos-ti zapojovat do pedagogického vedení další kolegy (např. předsedy předmětových komisí). Potřebu zlepšení a zvýšení podpory ředitelů akcentují rovněž národní zjištění České školní inspekce, proto-že podle poslední komplexní zprávy o vzdělávacím systému se 65zvyšuje počet škol, ve kterých pedago-gické řízení školy vyžaduje zlepšení. Autoevaluační mechanismy nejsou realizovány komplexně a efek-tivně, nejsou přijímána adekvátní opatření ke zlepšování podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na úrovni školy. Chybí odborné vedeni jednotlivých učitelů, systematická zpětná vazba ke kvalitě výuky s případnými adekvátními podpůrnými opatřeními pro její zlepšování. Není důsledně vyhodnocována kvalita práce metodických orgánů a poradenských pracovišť ve škole. Zvyšuje se počet škol, v nichž me-todické orgány fungují pouze formálně a neposilují odbornou komunikaci mezi pedagogy uvnitř školy.Jedním z doporučení pro zlepšení je možnost využívat sdíleného vedení tak, aby ředitel školy měl více prostoru pro řízení pedagogického procesu, realizaci hospitací a podporu profesního rozvoje pedagogů. Zapojit např. předsedy předmětov ch komisí do hospitačn činnosti, neslučovat funkce členů veden ýííškoly se specializovan mi činnostmi.ý63 Otázka: „Jak často máte při svém učitelském povolání následující pocity?“ Na výběr byly možnosti: velmi často, často, někdy, nikdy nebo téměř nikdy.64 Otázka: „Uveďte prosím, nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními.“ Na výběr byly možnosti: rozhodně souhlasím, spíše souhlasím, spíše nesouhlasím, rozhodně nesouhlasím.65 Česká školní inspekce. 2019. Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019 – Výroční zpráva ČŠI. Str. 80–81. Dostupná na adrese https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Vyrocni-zpravy/Kvalita-a-efektivita-vzdelavani-a-vzdelavaci-s-(2)