80Výsledky uvedené v grafu 5.6 ukazují, že pro 93 % českých ředitelů je zdrojem stresu příliš mnoho administrativní práce, a tento podíl patří spolu s Valonskem (96 %) a Portugalskem (92 %) ke třem nejvyšším nejen v EU, ale i v rámci celého šetření TALIS. Čeští ředitelé se přitom ve vnímání admi-nistrativní práce jako zdroje stresu neliší ani z hlediska velikosti sídla, v němž se jejich škola nachází, ani z hlediska zřizovatele (soukromé a veřejné školy), ani podle typu školy (ZŠ a VG).Na začátku této kapitoly bylo uvedeno, že čeští ředitelé tráví administrativní prací nadprůměrně velkou část své pracovní doby (40 %). V mezinárodním srovnání platí, že čím větší je průměrná část celkové pracovní doby, během které ředitelé vykonávají administrativní úkony, tím větší je také podíl ředitelů, kteří vnímají administrativu ve své práci jako zdroj stresu (viz graf 5.7).Graf 5 .7 Souvislost mezi mírou administrativy v práci ředitele a jejím vnímáním jako zdroje stresuZdroj stresu Podíl administrativní práceRakousko8535Belgie7928Bulharsko8033Chorvatsko8529Kypr6622!eská republika9340Dánsko6928Estonsko5726Finsko6533Francie8327Ma arsko\\"8334Itálie8629Loty sko#8628Litva7528Malta7728Nizozemí5028Portugalsko9232Rumunsko7325Slovensko8532Slovinsko7832$pan lsko%7823$védsko6334!\\"#$%&#$'()*+('%),\\"-&#$.,$-/\\"0&#$123-4(8-(3%7)+#\\"859&#$:&0$9&#$;+9&#$;-\\"9<+(=\\">\\"-&#$?05)+(@$02A&#$@+0/\\"=\\")0\\"B+C$C(DEF$-0%*\\")&#$!%D%9&#$G)$/(9&#$G)$/+9&#$H3\\"9I)&#$H/JK&#$LMLNOMONPMPNPNNNQNRNSNTNF-UDI-9V63$KE)6 3-\\"<$/9E6K$726W(K+0()U6 &0-5/(9V6\\"KD+9+&0-\\"0+/9E6 X+99$&0E6Y/6Z[F$KE)6 W(K+0()U\6 3-$6#0(-J6](6\\"KD+9+&0-\\"0+/\\"6CK-$](D6 &0-(&%6/6C\\"DI&0959E6Y/6Z[FrancieV České republice nadprůměrný podíl ředitelů (74 %, ve srovnání s EU 65 %) dále uvedl, že pro ně je zdrojem stresu vycházení vstříc měnícím se požadavkům správních orgánů na jakékoliv úrovni veřejné správy. Naopak pro menší podíl ředitelů se jako stresující jeví řešení obav rodičů či zákon-ných zástupců (40 %, v EU 55 %), také udržování disciplíny ve škole (27 %, v EU 47 %) a rovněž práce s hodnocením učitelů a následnou zpětnou vazbou (20 %, v EU 27 %). Zcela marginální podíl ředitelů (2 %, v EU 6 %) je stresován v důsledku zastrašování nebo slovního napadání ze strany žáků. Co se týče udržování kázně ve škole, jako zdroj stresu je uvádí 29 % ředitelů základních škol a jen 15 % ředitelů víceletých gymnázií, což souvisí s rozdíly ve vnímání kázeňského klimatu v těchto dvou typech nižších sekundárních škol (viz také kapitoly 3.1, 3.3 a 3.7).Zjištění uvedená v této kapitole potvrzují i jiné studie a v souhrnu naznačují, že čeští ředitelé jsou 56v profesi relativně spokojení a v jejich kariérním plánu je v profesi setrvat i v následujících letech. Jsou nicméně zavaleni administrativní prací, která je nejčastějším zdrojem stresu, a tedy rizikovým faktorem pro jejich vyhoření.56 Například: Trojan, V., & Svobodová, Z. (2019). Subjektivní vnímání proměny role ředitele školy a obtížné prvky výkonu této profese v současné době. Pedagogická orientace, 29(2), 203–222. Federičová, M. (2019). Mezinárodní srovnání ředitelů škol: české administrativní inferno. Praha: CERGE-EI.