59učení a přizpůsobují jej svým potřebám a konkrétním podmínkám ve škole. Zapojení do neformál-ních sítí učitelů je rovněž považováno za efektivní způsob profesního rozvoje, nenáročný z hlediska finančních nákladů.4 .2 Oblasti profesního rozvoje – skutečnost a přáníUčitelé, kteří se v posledním roce zúčastnili alespoň jedné z aktivit profesního rozvoje, se stejně jako v minulém cyklu šetření TALIS vyjadřovali k obsahové náplni absolvovaných vzdělávacích aktivit. Nadto měli učitelé možnost zhodnotit, do jaké míry pociťují ve vybraných oblastech potřebu pro-fesního vzdělávání. Využití identických položek v TALIS 2013 a TALIS 2018 umožňuje sledovat 45trend v účasti učitelů na aktivitách profesního rozvoje a změny v jejich potřebách napříč pětiletým obdobím.Graf 4 .4 Podíl učitelů, kteří se zúčastnili vybraných aktivit profesního rozvoje během 12 měsí-ců před konáním šetření TALIS 2013 a TALIS 2018, a podíl učitelů, kteří v roce 2013 pociťovali velkou potřebu profesního vzdělávání855694156631453244629392335204530605136287165141111115341100 %90 %80 %70 %60 %50 %40 %30 %20 %10 %0 %Potřeba profesního rozvoje 2013Účast na profesním rozvoji 2013Účast na profesním rozvoji 2018Výuka žáků se speciálními potřebamiPostupy hodnocení žákůPřístupy k individualizovanému učeníZnalost školního vzdělávacího programuChování žáků a vedení třídyPedagogické kompetence pro výuku mých předmětůVýuka průřezových dovedností (např. tvořivost, kritické myšlení, řešení problémů)Prohloubení faktických znalostí a vědomostí v předmětech, které vyučujiVýuka v multikulturním nebo vícejazyčném prostředíVedení a správa školyDovednost v oblasti ICT (informační a komunikační technologie) potřebné pro výuku45 Učitelé vybírali odpověď na škále „V současnosti nemám potřebu“, „Malou potřebu“, „Střední potřebu“, „Velkou potřebu“.