54Snaha centrálně zajistit, aby se všichni učitelé účastnili profesního rozvoje, je patrná v Litvě. Litva je jednou z mála zemí, kde je účast na aktivitách profesního rozvoje nejen podmínkou výkonu učitelské profese, ale také nezbytným předpokladem kariérního či platového růstu. Není proto překvapivé, že podíl učitelů, kteří se v posledním roce zúčastnili některých aktivit profesního rozvoje, je ze všech zemí zapojených v šetření TALIS 2018 nejvyšší, převyšuje 99 %. Průměrný počet aktivit profesního rozvoje, kterých se litevští učitelé zúčastnili, je 6, což představuje jednu z nejvyšších hodnot ze všech zemí TALIS.Obecně vysokou míru účasti učitelů na aktivitách profesního rozvoje (nad 98 %) vykazují tradičně asijské země, jako je Singapur, Korejská republika, Šanghaj (Čína). V posledním roce před sběrem dat se učitelé v těchto zemích zúčastnili průměrně 5 (Singapur) až 6,5 (Šanghaj) aktivit. Singapur je příkladem země, kde profesní vzdělávání není formálně vyžadováno, je však nedílnou součástí školní kultury a profesního růstu (učitelé mají k dispozici 100 hodin ročně, které investují do aktivit profes-ního rozvoje, k čemuž mohou využívat institucionální podpory v podobě např. sítí učitelů).Formy profesního rozvojeKonkrétní aktivity profesního rozvoje, které byly v šetření TALIS 2018 sledovány, zahrnují mj. tra-diční formy dalšího vzdělávání, kde jsou učitelům předávány nové znalosti, jako jsou prezenční či online kurzy. Dále to jsou aktivity, které jsou součástí běžného chodu školy a do nichž se učitelé ak-tivně zapojují během pracovního dne (např. sebepozorování, pozorování kolegy nebo koučing jako formální součást chodu školy), a některé další organizované aktivity mimo prostory školy (exkurze, účast na konferencích).Mezi nejčastěji uváděné aktivity profesního rozvoje mezi českými učiteli patří četba odborné litera-tury a kurzy či semináře prezenčního charakteru (uvedlo více než 80 % učitelů). Obě tyto aktivity se v České republice vyskytují významně častěji než v průměru zemí EU. Nadprůměrný je ve srov-nání s průměrem EU také podíl českých učitelů, kteří se v posledním roce zapojili do aktivit typu sebepozorování, pozorování kolegů nebo koučing (45 %, průměr EU 38 %), a dále pak exkurze v komerčních prostorách, ve veřejných organizacích nebo nevládních organizacích (24 %, prů-měr EU 13 %). Naopak podprůměrný podíl učitelů deklaroval účast na vzdělávacích konferencích, kde učitelé, ředitelé a/nebo výzkumní pracovníci prezentují svůj výzkum (28 %, průměr EU 43 %), dále na online kurzech/seminářích (24 %, průměr EU 34 %) a zapojení do skupiny učitelů, která vznikla za účelem profesního rozvoje svých členů (24 %, průměr EU 33 %).