49Graf 3 .16 Vztah mezi vnímáním navyšování platů učitelů jako velmi důležité priority a prů-měrným platem učitelůUSANizozemskoRakouskoValonsko (Belgie)Vlámsko (Belgie)DánskoItálieFinskoNový ZélandIzraelAnglie (Velká Británie) NorskoPortugalskoŠvédskoIslandSlovinskoChileČeská republikaEstonskoTureckoSlovenskoLotyšskoR² = 0,47540 %10 %20 %30 %40 %50 %60 %70 %80 %90 %100 %10 00070 000Podíl učitelů, kteří považují zlepšení platů učitelů za velmi důležitou prioritu20 000 30 000 40 000 50 000 60 000Průměrné roční platy učitelů v nižším sekundárním vzdělávání v USD (přepočtené na paritu kupní síly)Další významnou prioritou by pro učitele bylo snížení administrativní zátěže pomocí najímání dalších pomocných zaměstnanců (57 % učitelů), což koresponduje i s odpověďmi ředitelů, pro něž je nejčastější překážkou pro poskytování kvalitního vzdělávání nedostatek podpůrného personálu (viz kapitola 3.5). Důležitost této priority lze vysvětlit také objemem administrativní práce učitelů za běžný kalendářní týden, která je vyšší než v EU (v průměru o 42 minut, viz kapitola 3.7). Za důležitou prioritu ji považuje významně více učitelů základních škol (59 %) oproti učitelům víceletých gym-názií (50 %). Třetí významnou prioritou je snížení velikosti tříd prostřednictvím najímání většího množství zaměstnanců (56 %).Od situace v EU se dále výrazně liší míra podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kterou za vysoce důležitou prioritu pokládá 19 % učitelů v ČR, zatímco v EU je to 41 %. Nemusí to však nutně znamenat, že by učitelé považovali tuto oblast za nedůležitou či málo významnou, výsled-ky šetření ale mohou souviset spíše s vyšší mírou finanční podpory v posledních letech, a tudíž již učitelé mohou tuto oblast považovat za dostatečně finančně saturovanou.Za vysoce důležitou prioritu považuje více než čtvrtina českých učitelů (26 %) také investice do ICT ,přičemž jsou to méně často mladší učitelé do 30 let (18 %) oproti učitelům starším 50 let (29 %).Ze států EU je Česká republika zemí s nejmenším podílem učitelů, který vnímá jako vysoce dů-ležitou prioritu podpory žáků ze znevýhodněného nebo přistěhovaleckého prostředí (10 % oproti 29 % v EU), následovaná Slovenskem (14 %). Částečně se tento výsledek dá zdůvodnit právě malým množstvím žáků s migračním původem v českých školách, takže čeští učitelé nemusí dodatečné fi-nancování jejich podpory vnímat jako urgentní problém a prioritu, na rozdíl od jiných, zejména západních zemí, které byly v roce 2015 zasaženy migrační vlnou a byly nuceny se potýkat s markant-ním zvýšením podílu žáků z přistěhovaleckého prostředí. Dalším důvodem může být vysoká míra