24Graf 2 .9 Podíl učitelů, kteří rozhodně souhlasí či souhlasí s uvedenými výroky o spokojenosti v zaměstnání9 30 71 78 89 7 27 58 74 90 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % Lituji svého rozhodnu: stát se učitelem/učitelkou. Říkám si, jestli by nebylo lepší, kdybych si býval/a zvolil/a jiné povolání. Výhody učitelského povolání jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami. Kdybych se měl/a znovu rozhodnout, volil/a bych opět práci učitele. Celkově jsem ve svém zaměstnání spokojen/a. ČR EU Pozn.: Statisticky významné rozdíly mezi ČR a EU jsou zvýrazněny tučně.Bližší pohled na rozdíly mezi učiteli podle věku naznačuje v některých ohledech pozitivnější vnímání své profese u mladších učitelů: s výrokem „Kdybych se měl/a znovu rozhodnout, volil/a bych opět práci učitele“ souhlasí 81 % učitelů do 30 let, zatímco mezi učiteli nad 50 let je to jen 70 %. 68 % uči-telů mladších 30 let se potom domnívá, že výhody učitelské profese jednoznačně převažují nad jejími nevýhodami (mezi učiteli nad 50 let je tento podíl o 17 % p. b. nižší, činí 52 %). Statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami nebyly v případě položek zjišťujících spokojenost v zaměstnání zjištěny.Stres v práci a jeho zdrojePociťovaný stres v zaměstnání je dalším tématem, na něž se šetření TALIS zaměřovalo. Učitelé se vyjadřovali, zda v práci pociťují stres, na škále vůbec ne, do určité míry, docela ano, do velké míry. Z odpovědí českých učitelů vyplývá, že každý desátý z nich pociťuje v práci do velké míry stres. Za-počítáme-li i učitele, kteří pociťují stres docela, bude se jednat již o celou třetinu učitelů v českých školách. Na základě získaných dat nelze potvrdit existenci rozdílů v míře pociťovaného stresu mezi učiteli různých věkových kategorií, učiteli majících za sebou různou délku praxe, ani mezi učiteli na základních školách a víceletých gymnáziích. Míra pociťovaného stresu je o něco nižší u mužů – 16 % z nich nepociťuje v práci stres vůbec (u žen je to 11 %). Při pohledu na situaci v ostatních zemích TALIS se ukazují velké rozdíly. Více než 30 % učitelů pociťuje do velké míry stres v práci v Anglii (Velké Británii), Portugalsku a Maďarsku. Tyto země přispívají k relativně vysoké hodnotě průměru EU, který činí 16 %. Nejnižší podíl učitelů pociťujících v práci do velké míry stres (méně než 5 % učitelů) byl zjištěn ve Vietnamu, v Rusku, Rumunsku, Gruzii a Kazachstánu.Graf 2.10 znázorňuje konkrétní faktory, které představují zdroj stresu pro učitele. Nejčastěji uvádě-ným zdrojem stresu (do velké míry nebo docela) je v České republice příliš mnoho administrativní práce (uvádí 61 % učitelů, tj. o 8 % více, než činí průměr EU). Obdobný podíl učitelů, pro něž je administrativa zdrojem stresu, byl zjištěn např. ve Francii (60 %), v Chorvatsku (60 %), Anglii (65 %) a Maďarsku (63 %). Ve třech evropských zemích je podíl takových učitelů naopak poloviční nebo nižší – jedná se o Finsko (33 %), Estonsko (30 %) a Gruzii (17 %).