Mezinárodní šetření TIMSS 2019636 | PRŮBĚH VÝUKYbadatelsky orientovaných činností. Učitelé na otázku odpovídali v kategoriích 23každou nebo téměř každou hodinu, přibližně v polovině hodin, v některých hodinách nikdya. Na základě odpovědí učitelů byl odvozen index podpora badatelských aktivit učitelem a podle jeho hodnoty se žáci dělí do dvou skupin vyjadřujících četnost těchto činností: ■asi v polovině hodin nebo častěji, ■méně než v polovině hodin.Česká republika spolu s Belgií a Rakouskem jsou členské země EU s nejnižší podporou badatelských aktivit ze strany učitele v hodinách přírodovědy (obrázek 6.6). Pouze 4 % českých žáků vykonávají tyto činnosti alespoň v polovině hodin, jejich průměrný výsledek v přírodovědě je o 11 bodů vyšší než výsledek žáků s nižší četností, ale rozdíl není statisticky významný. Průměrný podíl žáků s větší podporou badatelských aktivit od učitele v členských zemích EU je 17 %, průměrné výsledky obou skupin žáků zemí EU se přitom téměř neliší.OBRÁZEK 6.6 | Podíl žáků podporovaných učiteli v badatelské činnosti alespoň v polovině hodin(TIMSS 2019 – přírodověda, 4. ročník)010203040506070KyprItáliePortugalskoChorvatskoSlovenskoMaltaIrskoŠpanělskoBulharskoFrancieLotyšskoLitvaDánskoŠvédskoNěmeckoMaďarskoPolskoFinskoNizozemskoRakouskoČeská republikaBelgie (vlámská)%Země jsou řazeny sestupně podle podílu žáků podporovaných učiteli v badatelské činnosti alespoň v polovině hodin.Při pohledu na podporu badatelské činnosti v jednotlivých krajích pozorujeme velké rozdíly. Z vyjádření učitelů vy-plývá, že jsou badatelské aktivity nejvíce podporovány v kraji Vysočina, kde 22 % žáků provádí badatelské činnosti v polovině hodin nebo častěji. Průměrný výsledek těchto žáků je však o málo horší než výsledek žáků provádějících badatelské činnosti v méně než polovině hodin. V dalších třech krajích, Praha, Liberecký a Moravskoslezský, činí podíl žáků s častějšími badatelskými aktivitami 8 %. V Libereckém kraji se průměrné výsledky obou skupin žáků té-měř neliší, v Moravskoslezském dosáhli žáci s častějšími badatelskými aktivitami lepšího výsledku o 15 bodů (rozdíl není statisticky významný) a pouze v Praze byl zjištěn velký a statisticky významný rozdíl 42 bodů ve prospěch žáků, které učitelé v bádání podporují více. Naproti tomu v šesti krajích (Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký, Jihomoravský, Olomoucký) žádný z učitelů nepodporuje badatelskou činnost žáků v polovině hodin přírodovědy nebo častěji.23 Jednalo se o vzdělávací aktivity: Pozorovali přírodní jevy, například počasí nebo růst rostlin, a popisovali, co vidí; sledovali, jak provádím pokus nebo něco zkoumám; navrhovali nebo připravovali pokusy nebo zkoumání; prováděli pokusy nebo zkoumání; prezentovali data z pokusů nebo zkoumání; interpretovali data z pokusů nebo zkoumání; používali důkazy z pokusů nebo zkou-mání na podložení svých závěrů; zkoumali věci v terénu.