Mezinárodní šetření TIMSS 2019596 | PRŮBĚH VÝUKYOBRÁZEK 6.2 | Další vzdělávání učitelů v posledních dvou letech v ČR a EU(TIMSS 2019 – matematika, 4. ročník)01020304050ObsahDidaktikaKurikulumInforma níčtechnologieHodnoceníKritické myšleníIndividuálnípot ebyř%ČR 2007ČR 2011ČR 2015ČR 2019EU 2019Opět se potvrdilo, že intenzita dalšího vzdělávání učitelů v přírodovědě je nižší než v případě matematiky, a nárůst dalšího vzdělávání v jednotlivých oblastech byl také nižší než v matematice. Ke zlepšení došlo v šesti z osmi oblastí, v oblasti didaktiky přírodovědy nedošlo k žádné změně, velmi velký pokles (o 14 procentních bodů na poloviční hod-notu z roku 2015) byl zaznamenán pouze ve využívání informačních technologií. Čeští učitelé přírodovědy se ve větší míře, než činil průměr zemí EU, zapojili do dalšího vzdělávání pouze v řešení individuálních potřeb žáků (učí 35 % žáků), zatímco průměr EU byl vyšší v pěti oblastech vzdělávání.OBRÁZEK 6.3 | Potřeby dalšího vzdělávání učitelů v ČR a EU(TIMSS 2019 – matematika, přírodověda, 4. ročník)010203040506070ObsahDidaktikaKurikulumInforma níčtechnologieHodnoceníKritické myšleníIndividuálnípot ebyřIntegrováníjinam%ČR matematikaEU matematikaČR p írodov dařěEU p írodov dařěVe spojitosti s dalším vzděláváním byla poprvé v šetření TIMSS 2019 položena učitelům otázka: „Budete v budoucnu potřebovat další vzdělávání zaměřené na následující oblasti?“ Učitelé odpovídali ano, ne na stejné oblasti jako v pří-padě absolvovaného vzdělávání. Na obrázku 6.3 jsou porovnávány podíly žáků v ČR a EU, jejichž učitelé matematiky a přírodovědy pociťují v uvedených oblastech potřebu dalšího vzdělávání.Průměrné potřeby dalšího vzdělávání učitelů zemí EU jsou ve všech sledovaných oblastech vzdělávání v obou před-mětech vyšší než potřeby vyjádřené českými učiteli. V případě matematiky jsou rozdíly malé, ale pro přírodovědu jsou výrazně větší a ve všech oblastech překračují 10 procentních bodů. Nejvyšší potřebu dalšího vzdělávání pociťují čeští