Mezinárodní šetření TIMSS 2019475 | PODMÍNKY VÝUKY527 bodů (obrázek 5.3). V oblasti přírodovědy je rozdíl ve výsledcích mezi dvěma uvedenými skupinami rovněž znač-ný, činí 38 bodů.OBRÁZEK 5.3 | Průměrný výsledek a rozložení českých žáků dle míry zvládání počátečních dovedností(TIMSS 2019 – matematika, 4. ročník)13 %51 %36 %500520540560580600Pr m rný výsledeků ěVelmi dob eřSt edn dob eřěřNe moc dob eřRozdíly mezi dívkami a chlapci nebyly zjištěny. V obcích do 3000 obyvatel byl zjištěn vyšší podíl žáků, kteří moc dobře neovládali uvedené dovednosti (43 %), ve srovnání se žáky z větších měst či Prahy (okolo 32 %). Podíly žáků, kteří zvládali dovednosti velmi dobře, se statisticky významně neliší.Zdroje pro výukuŠkolní dotazník mimo jiné zjišťoval, nakolik je výuka matematiky a přírodovědy ve škole ovlivněna nedostatkem nebo nevhodností zdrojů či vybavení. Ředitelé posuzovali celkem 18 aspektů materiálního a personálního vybavení školy, z nichž pět se konkrétně zaměřovalo na výuku matematiky a čtyři na výuku přírodovědy.11Na základě odpovědí ředitelů byly odvozeny dva indexy, nedostatek zdrojů pro matematiku nedostatek zdrojů pro a přírodovědu. V návaznosti na hodnoty uvedených indexů lze definovat tři skupiny žáků: ■žáci navštěvující školy, kde nedostatek nebo nevhodnost zdrojů či vybavení nemá žádný vliv na výuku; ■žáci navštěvující školy, kde nedostatek nebo nevhodnost zdrojů či vybavení má určitý vliv na výuku; ■žáci navštěvující školy, kde nedostatek nebo nevhodnost zdrojů či vybavení má velký vliv na výuku.Třetina českých žáků navštěvuje školy, kde nedostatek nebo nevhodnost zdrojů či vybavení nemá žádný vliv na výuku (konkrétně 30 % v případě výuky matematiky a 29 % v případě výuky přírodovědy). Tento podíl odpovídá meziná-rodnímu průměru. Nejvyšší podíl takových žáků byl zjištěn v Korejské republice, Norsku a Bulharsku (50 % a více). Přibližně 70 % českých žáků se nachází ve školách, kde byl zaznamenán určitý vliv na výuku. Je nicméně třeba uvést, že od roku 2015 stoupl tento podíl o 10 procentních bodů a v oblasti materiálních a personálních zdrojů tedy došlo k určitému zhoršení situace.Zatímco v mezinárodním průměru dosahují žáci ze škol, kde nedostatek zdrojů neovlivňuje výuku, lepších výsledků než žáci ze škol, kde byl zjištěn určitý vliv (o 15 bodů v matematice a 20 bodů v přírodovědě), v České republice nebyl statisticky významný rozdíl zjištěn.V České republice je vnímání vlivu nedostatku zdrojů na výuku obdobné v malých i velkých školách, nicméně byl zjištěn určitý vliv lokality, v níž se škola nachází. Ředitelé z malých měst (s 3000 až 30 000 obyvateli) posuzují 11 Výukové materiály; kancelářské potřeby; školní budovy a pozemky; vytápění/klimatizace a osvětlení; prostory pro výuku; uči-telé schopní využívat dostupnou techniku; audiovizuální zdroje pro výuku; počítačová technologie pro výuku a učení; výukové zdroje pro žáky s postižením; aprobovaní učitelé pro výuku matematiky; počítačové programy/aplikace pro výuku matemati-ky; materiály ve školní knihovně vhodné pro výuku matematiky; kalkulačky pro výuku matematiky; konkrétní pomůcky nebo materiály, které žákům pomáhají pochopit počty nebo postupy; zajištění výuky přírodních věd; aprobovaní učitelé pro výuku přírodovědných předmětů; počítačové programy/aplikace pro výuku přírodovědných předmětů; materiály ve školní knihovně vhodné pro výuku přírodovědných předmětů; přístroje a materiály pro přírodovědné pokusy.