Česká školní inspekce Kritéria hodnocení podmínek, průběhu Čj.: ČŠIG-2146/20-G21 a výsledků vzdělávání na školní rok 2020/2021 Schváleno ministrem školství, mládeže a tělovýchovy po projednání ve 22. poradě vedení MŠMT dne 16. 6. 2020. 24/121 z nich. Pedagogové jednají s rodiči dětí, kolegy a dalšími členy komunity s respektem, spolupráce funguje na základě partnerství. Svým vlastním jednáním modelují a podporují prosociální chování. 3.3 Pedagogové aktivně spolupracují a poskytují si vzájemně podporu a zpětnou vazbu. Popis kritéria Pedagogové mezi sebou vytvářejí, podporují a udržují kolegiální vztahy a vzájemný respekt. Dlouhodobě aktivně spolupracují, efektivně si předávají poznatky, využívají i formy vzájemných hospitací s cílem zlepšovat kvalitu poskytovaného vzdělávání. Vzniklé problémy jsou systematicky řešeny, týmová spolupráce je efektivní. 3.4 Pedagogové podporují rozvoj demokratických hodnot a občanské angažovanosti. Popis kritéria Pedagogové podporují rozvoj demokratických hodnot a občanských kompetencí dětí tím, že je zapojují do rozhodování o věcech, které se jich týkají, a poskytují jim příležitost vyjádřit vlastní názor. Svým přístupem k dětem systematicky podporují rozvoj jejich odpovědnosti, samostatnosti a sebekontroly. Svým osobním chováním projevují pedagogové demokratické smýšlení. 3.5 Pedagogové aktivně spolupracují na svém profesním rozvoji. Popis kritéria Pedagogové svoji práci pravidelně vyhodnocují tak, aby jim byla poskytnuta účinná zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti, hodnocení využívají jako východisko pro další práci. Jsou aktivní v přístupu ke svému profesnímu rozvoji. Pravidelně se účastní kurzů a seminářů k doplnění svého vzdělání a odborných dovedností. Účelně využívají i samostudia a rozmanitých efektivních forem sdílení zkušeností. Zajímají se o nové trendy a získané poznatky efektivně uplatňují ve vzdělávání. 4 Vzdělávání Kvalitní vzdělávání směřující k dobrým vzdělávacím výsledkům všech dětí je základem kvalitní školy. Smyslem naplňování kritérií v oblasti vzdělávání je implementace principů vzdělávání, které v maximální možné míře přizpůsobují volbu vzdělávacích cílů, prostředků a metod individuálním schopnostem dětí a vedou k harmonickému rozvoji vědomostí, dovedností i postojů dětí na bázi kritického sebehodnocení přiměřenému jejich věku. Zásadním předpokladem pro realizaci takového vzdělávání je přesvědčení pedagogů o možnosti osobnostního a vědomostního rozvoje každého dítěte bez ohledu na jeho aktuální pozici na cestě ke vzdělávacím cílům. Klíčovým prostředkem k vytváření vztahu dětí k učení je vysvětlování souvislostí vyučovaného s reálnými situacemi každodenního života a v maximální možné a vhodné míře i zahrnování takových vzdělávacích situací a úkolů, v nichž děti úměrně svému rozvoji takové situace samy rozpoznávají a využívají. Přiměřenou formou jsou dětem prezentovány možnosti vhodného využívání informačních technologií a rozvíjeny dovednosti potřebné pro budoucí uplatnění v informační společnosti.