| Zpráva – Hlavní město Praha || 6 |1 VÝSLEDKY ŽÁKŮ1.1 Výsledky vzdělávání na 1. stupni ZŠ1.1.1 Výsledky testování TIMSS 2015, PIRLS 2016 a testování 5. ročníkůHlavní město Praha dosahuje nejlepších výsledků žáků na 1. stupni ZŠ napříč testováním v různých mezinárodních i domácích šetřeních. Téměř ve všech šetřeních se umísťuje na prvním místě, často s vel-kým odstupem.Následující tabulky a mapy ukazují podíl žáků pod danou gramotnostní úrovní nebo v dané gramot-nostní úrovni dle metodiky IEA organizující šetření TIMSS (matematická gramotnost) a PIRLS (čtenář-ská gramotnost). Výsledky žáků jsou hodnoceny v pěti gramotnostních kategoriích. První kategorií je podíl žáků, kteří nedosáhnou ani nízké úrovně gramotnosti v šetření TIMSS a PIRLS. Druhá kategorie je podíl žáků v nízké úrovni, analogicky postupujeme až po pátou kategorii reflektující velmi vysokou úroveň dosažené gramotnosti. Tabulka ukazuje podíly žáků v dané gramotnostní kategorii, prezentovány jsou i hranice bodové úspěšnosti. Hlavní město Praha je vždy srovnáno s průměrnou hodnotou za ČR. Hlavní město Praha má největší zastoupení žáků s nejlepšími výsledky a současně podprůměrný podíl žáků nedosahujících ani nízké úrovně� Podíl žáků v dané gramotnostní úrovni v šetřeních PIRLS a TIMSS v časetestováníkrajpod nízkounízkástřednívysokávelmi vysoká1. pod 4002. od 400 až po 4753. od 475 až po 5504. od 550 až po 6255. nad 625PIRLS 2011 – ČTEČR1,7510,9837,4941,558,23hlavní město Praha0,365,3430,8148,1215,38PIRLS 2016 – ČTEČR2,9611,8036,4338,8210,00hlavní město Praha0,8311,4331,3241,7914,62TIMSS 2011 – MATČR6,8121,3942,0225,534,24hlavní město Praha2,7615,5339,7733,188,76TIMSS 2011 – PŘČR3,5015,5036,7234,2510,04hlavní město Praha1,838,8834,5039,4615,33TIMSS 2015 – MATČR3,9317,6540,1230,547,76hlavní město Praha1,5312,2335,2937,1213,83TIMSS 2015 – PŘČR3,5215,6237,9034,228,74hlavní město Praha2,199,9336,0036,1415,75Pozn.: Vypočteno v programu IDB Analyzer. Interval spolehlivosti není ukázán z důvodu přehlednosti.Zdroj: ČŠI, mezinárodní šetřeníPro větší názornost se tradičně ukazuje podíl žáků, kteří spadají pod druhou gramotnostní úroveň, jež je považována za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Žáci, kteří nedosáhnou této hraniční úrovně, jsou ve velkém ohrožení, že budou ve vzdělávání neúspěšní, a je potřeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Zejména na prvním stupni potřebují maximální podporu ze strany školy ti žáci, jejichž rodi-če je často mohou podpořit jen v omezeném rozsahu, ať už proto, že se například jedná o cizince, nebo proto, že rodiče sami dosáhli jen nízké úrovně vzdělání.Následující mapy ukazují, kolik procent žáků za každý kraj nepřekročilo druhou úroveň�