| Zpráva – Zlínský kraj || 90 |Obecně by se měl Zlínský kraj zaměřit na zvýšení kvality učňovského školství a upřednostnit kvalitu před početními kritérii. V odborném školství Zlínský kraj investuje do moderního vybavení a zlepšuje podmínky škol, důležité je však zaměřit se také na samotný průběh výuky. V nematuritních oborech je nezbytné soustředit se na kvalitu poskytovaného vzdělávání a podporu žáků i v oblastech patřících do všeobecného zaměření, typicky se jedná o rozvoj čtenářských dovedností, mediální výchovy a podpory kritického myšlení a podnikavosti. Zaměření na tyto přenositelné dovednosti zvyšuje šance, že se žáci budou schopni přizpůsobit změnám na budoucím pracovním trhu. Pro budoucnost kraje není výhodné bez pečlivého a na datech založeného plánování podporovat vyšší podíl žáků v nematuritních oborech vzdělání. Některé maturitní obory mohou mít výraznější dopad pro budoucí zvyšování potenciálu kraje. Nabízí se podpora technického vzdělávání na středních školách v těch konkrétních oborech, které pro-dukují budoucí zaměstnance pro profese s vyšší přidanou hodnotou. Ve školním roce 2017/2018 bylo 18,2 % základních škol hodnocených ve Zlínském kraji označeno jako výborné v kritériu „Škola je vstřícné a bezpečné místo pro žáky, jejich rodiče i pedagogy“. V tomto směru jde o nadprůměr oproti celorepublikové hodnotě.Důležitým ukazatelem stavu krajské vzdělávací politiky je také personální situace na školách. Zlín-ský kraj se obecně vyznačuje vysokou kvalifikovaností pedagogů. V roce 2018 bylo nekvalifikovaných pouze 2,17 % z nich, a i když se jedná ve srovnání s lety 2016 a 2017 o mírný nárůst nekvalifikovaných, v delší časové perspektivě pozorujeme trend zvyšující se kvalifikovanosti pedagogů v kraji. Podle mimo-řádného šetření provedeného MŠMT má Zlínský kraj v tomto ohledu nejlepší situaci. Procentuální podíl učitelů, kteří si kvalifikaci doplňují, se pohybuje na úrovni celorepublikového průměru. Stále se však jedná o kontinuální proces, ve kterém je vhodné vytrvat. Česká školní inspekce v kritériu zabývajícím se kvalifikovaností, odbornou zdatností a profesionalitou pedagogů v daném školním roce zařadila 21 % základních škol a 8 % středních odborných škol do kategorie nevyhovující či vyžadující zlepšení. Ve srov-nání s republikovým průměrem se jedná o srovnatelný stav v případě základních škol, v případě SOV o výrazně lepší (republikový průměr byl 24,5 %).Mimo kvalifikovanost lze také poukázat na aprobovanost pedagogů, respektive na množství pře-počítaných hodin, které byly vyučovány neaprobovaným učitelem, přičemž je vhodné dodat, že právě kritérium aprobovanosti učitele statisticky významně pozitivně ovlivňuje dosahované testové výsledky žáků. Pokud porovnáme procentuální podíly neaprobované výuky ve Zlínském kraji s celorepublikovým průměrem, zjistíme, že se výrazně neliší, nebo je situace v kraji příznivější. To však nutně nevypovídá o celkově příznivém stavu. Např. na prvním stupni základních škol bylo bezmála 17 % hodin vyučováno neaprobovaně, na druhém stupni ZŠ pak 27 % hodin.Školy a zřizovatelé nemohou sice přímo ovlivňovat socioekonomický status dětí a žáků, mohou však významně přispět k dalším podstatným prvkům kvality škol, jako je např. podpora prostředí vhodného pro učení podpora žáků při dosahování dobrých výsledkůa. Je vhodné i nadále pracovat na tom, aby ve školách i školských poradenských zařízeních byl dostatek profesí připravených poskytovat kvalifiko-vané služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Podíl žáků, kteří jsou zasaženi problémem záškoláctví konzumací alkoholu či drog případně jejich ,,doprovodnými projevy , je oproti ostatním krajům nižší. Školy by však měly i nadále věnovat preventiv-ním aktivitám adekvátní pozornost.Promyšlený systém podpůrných opatření na základě složení žáků školy a jejich potřeb se dařilo nasta-vit ve většině základních a středních škol. Ve srovnání s ostatními kraji je však na školách ve Zlínském kraji zajištěna nižší dostupnost výchovných poradců školních metodiků prevence pedagogů speci-,čialistů (toto se týká především základních škol).