| Zpráva – Zlínský kraj || 89 |5 SOUHRN ZJIŠTĚNÍPředchozí zjištění ukázala, že v České republice existují regionální rozdíly v průměrném socioeko-nomickém statusu žáků (SES), které souvisí s rozdílným výsledným skóre z různých oblastí testování v mezinárodních šetřeních (čtenářská, přírodovědná, matematická gramotnost) i národních zjišťová-ních. Socioekonomické charakteristiky představují výrazný faktor ovlivňující výsledky českých žáků a stojí za podstatnými rozdíly mezi školami. Zlínský kraj se z pohledu průměrného socioekonomického statusu žáků, vypočítaného na základě třech mezinárodních šetření z PISA 2015, TIMSS 2015 a PIRLS 2016, řadí mezi kraje se středním SES. Na druhou stranu je na úrovni Zlínského kraje vyšší tzv. sociální kapitál, který může do jisté míry kompenzovat nižší či průměrný SES.Podíváme-li se na testové výsledky z mezinárodních šetření, Zlínský kraj dosahuje ve srovnání s ostat- ními kraji průměrných výsledků. Na dosahované výsledky lze nahlížet také z hlediska tzv. druhé gra-motnostní úrovně, která je považována za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Pod tuto úroveň spadají žáci, kteří nezvládají základní dovednosti v matematice a čtení. To má následně značný vliv na výskyt negativních jevů, jako je např. podíl exekucí pramenících z nízké finanční gramotnosti, která je se základními dovednostmi úzce provázána. Nízká čtenářská gramotnost má pak důsledek takový, že absolventi nejsou schopni vyhledávat a analyzovat informace nejen z knih, ale ani z médií, málo se orien-tují v současném dění a nejsou schopni získané informace vyhodnotit a využít v osobním, občanském i pracovním životě. Vysoký podíl absolventů základních škol, kteří nezvládli ani druhou gramotnostní úroveň, má dopad na budoucí socioekonomický rozvoj kraje. V době ekonomické krize se lidé s nižším vzděláním dokážou o sebe postarat jen s obtížemi, a následně tak roste počet žadatelů o sociální podporu.Zastoupení žáků v této úrovni odpovídá zastoupení žáků na úrovni České republiky (a to jak na úrovni 4. tříd základních škol, tak na úrovni 15letých žáků). Hodnoty Zlínského kraje v tomto ohledu výrazně nevybočují ani jedním směrem. Obdobná situace nastává také při pohledu na nejvyšší gramotnostní úrovně. V těch jsou žáci Zlínského kraje zastoupeni podobně jako žáci na úrovni celé ČR.V národním testování, které realizuje Česká školní inspekce, dosáhli testovaní žáci nadprůměrných výsledků v testovaných předmětech matematika český jazyk anglický jazyk,i. V mezikrajském srovná-ní se tak žáci Zlínského kraje řadí k žákům hlavního města Prahy a Jihomoravského kraje, kteří na kraj-ské úrovni taktéž dosahovali lepších výsledků. Podobný závěr lze formulovat také pohledem na podíly žáků, kteří v testovaných předmětech dosahovali tzv. výborné úrovně (více než 80% úspěšnost, přičemž tzv. očekávaná úspěšnost se pohybuje kolem 60 %). Zlínský kraj se i v tomto ohledu řadí mezi kraje, v nichž je zastoupení takových žáků oproti ostatním krajům v České republice vyšší.Pokud bychom se podívali na výsledky z hlediska jednotlivých testovaných škol, můžeme sledovat podíl škol v rámci daného kraje, v nichž ani jeden žák 9. třídy nedosáhl očekávaného výsledku, tedy 60 %. V rámci Zlínského kraje se objevila pouze jedna škola, kde v testovaném předmětu matematika ani jeden z účastnících se žáků tuto očekávanou hranici nepřekročil. V případě českého jazyka se ve Zlín-ském kraji neobjevila ani jedna takováto škola. Ve srovnání s ostatními kraji se jedná o velmi příznivý výsledek. Neměli bychom však zapomínat na výpovědní hodnotu tohoto ukazatele, který poukazuje spíše na možnou segregaci škol, než aby umožnil reflektovat dosahované testové výsledky komplexně. Minimální výskyt takových škol je však v nejlepším možném zájmu každého kraje.Výše pozorovaný trend dobrých výsledků žáků ve Zlínském kraji potvrzují také výsledky maturitní zkoušky. Ve Zlínském kraji je ve srovnání s ostatními kraji nejnižší hrubá neúspěšnost (pod 15 %). Hrubá neúspěšnost je ukazatel vypovídající o tom, jaký podíl žáků z celkem přihlášených žáků u zkoušky neuspěl, anebo zkoušku vůbec nekonal. Ve srovnání s ostatními kraji má Zlínský kraj jeden z nejnižších podílů žáků, kteří předčasně ukončili vzdělávání.Zlínský kraj má lehce podprůměrný podíl nově přijatých žáků středních škol v oborech informačních technologií, ale nadprůměrný v oborech telekomunikací a výpočetních technologií. Všechny výše uve-dené obory jsou pro udržení kvalifikované pracovní síly v kraji stěžejní. Zejména v případě IT oborů platí, že je možné činnost vykonávat i mimo velká centra, jako je Praha nebo Brno, díky home office, coworkingovým centrům apod. Kraj by se tak měl zabývat cílenou podporou těchto oborů, které produ-kují absolventy s uplatněním v profesích s vysokou přidanou hodnotou.