| Zpráva – Kraj Vysočina || 85 |5 SOUHRN ZJIŠTĚNÍVýše uvedená zjištění ukázala, že vzdělávací výsledky žáků v mezinárodních šetřeních (čtenářská, pří-rodovědná, matematická gramotnost) i v národních zjišťováních jsou dominantně ovlivňovány struktu-rálními faktory, kterými jsou socioekonomický status žáka (SES) a sociální kapitál příslušného regionu spojený s jeho socioekonomickým rozvojem. Dále pak úspěšnost žáků úzce souvisí i s kvalifikovaností učitelů a celkovou úrovní kvality škol. Kraj Vysočina vykazuje při srovnání s ostatními kraji spíše podprůměrný SES. Naproti tomu dis-ponuje nadprůměrným sociálním kapitálem, který vyrovnává negativní efekt nižšího průměrného SES kraje. Místní vazby a zájem rodičů o vzdělávání jejich dětí jsou v kraji silné, a toho je vhodné efektivně či účelně využít při dalším plánování rozvoje vzdělávání.Obecně podprůměrné zastoupení žáků s nejlepšími výsledky v Kraji Vysočina je vykazováno na prv-ním stupni základních škol, naopak lehce nadprůměrný podíl žáků nedosahuje ani nízké úrovně. Jed-ním z důvodů může být všeobecná tendence škol zaměřovat se na tzv. průměrného žáka. Pedagogové málo využívají možnosti stanovovat pro vybrané žáky jinou úroveň vzdělávacího cíle. Žáci, kteří nedosahují ani druhé gramotnostní úrovně již na prvním stupni základní školy, jsou ve značném ohrožení bezproblémového nebo plynulého průběhu svého dalšího vzdělávání. Takoví žáci nezvládají základní dovednosti v matematice a čtení. Vyloženým problémem je pak skutečnost, že Kraj Vysočina je jedním z krajů, ve kterých velký podíl žáků nedosahuje ani druhé gramotnostní úrovně v šetření PISA, které je zaměřeno na 15leté žáky. Žáky, kteří nepokračují ve studiu na střední škole ve studijních oborech s maturitní zkouškou, je třeba cíleně motivovat tak, aby na rozvoj matematických a čtenářských dovedností nerezignovali.Důsledkem nízké úrovně čtenářských dovedností je neschopnost absolventů vyhledávat a analyzovat informace nejen z knih, ale ani z médií. S tím se pojí také nedostatečná orientace v současném dění a neschopnost získané informace vyhodnotit a využít v osobním, občanském i pracovním životě. Souvisí to zřejmě i s průběhem hodin, kdy pedagogové často pouze předávají informace a méně často je akti-vita na straně žáků. Navíc se potýkají s problémem obtížnosti implementace nových výukových trendů s ohledem na vysokou míru konzervativnosti rodičů.Vysoký podíl absolventů základních škol, kteří nezvládli ani druhou gramotnostní úroveň, má nega-tivní dopad na budoucí socioekonomický rozvoj kraje. V době ekonomické krize se nedokážou lidé s nižším vzděláním o sebe adekvátně postarat a narůstá počet žadatelů o sociální podporu.Problém s výukou komplexnějších dovedností, které jsou testovány například prostřednictvím testů PISA, je patrný z toho, že v národním testování, pokud je orientováno na vzdělávací obor, dosahuje Kraj Vysočina naopak nadprůměrných výsledků v testech z matematiky českého jazyka a . Přesto jsou v kraji školy, kde ani jeden žák v testování z matematiky nedosáhl 60% úspěšnosti. Může jít o školy pra-cující v nepříznivých podmínkách a cílem kraje by mělo být poskytovat právě těmto školám zvýšenou podporu. Poměr žáků v jednotlivých gramotnostních úrovních je vhodné i nadále sledovat a zaměřit se na snížení podílu žáků v nejnižších gramotnostních úrovních.Zvýšená pozornost by měla být věnována kvalitě výuky anglického jazyka na druhém stupni základ-ních škol, neboť v národním testování žáků 9. ročníků vykazovali tito žáci v porovnání s ostatními kraji podprůměrné výsledky. Kraj Vysočina má lehce nadprůměrné rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami, to znamená, že pro některé školy může být obtížnější vyrovnávat nedostatečné nebo nepodnětné domácí zázemí žáků. I přes tyto poměrně závažné překážky se školám relativně daří a Kraj Vysočina zaznamenává nejnižší podíl předčasných odchodů ze základního vzdělávání.V tzv. jednotných přijímacích zkouškách na střední školy dosahovali žáci v Kraji Vysočina v porov-nání s žáky v ostatních krajích vyššího průměrného skóre. Podobně dobrých výsledků dosahují žáci i u zkoušek maturitních. Vysočina patří k nejúspěšnějším krajům v rámci ČR, kterým se daří výrazně eliminovat tzv. hrubou neúspěšnost žáků.