| Zpráva – Kraj Vysočina || 6 |1 VÝSLEDKY ŽÁKŮ1.1 Výsledky vzdělávání na 1. stupni ZŠ1.1.1 Výsledky testování TIMSS 2015, PIRLS 2016 a testování 5. ročníkůKraj Vysočina dosahuje průměrných výsledků žáků na 1. stupni ZŠ napříč testováním v různých mezi-národních i domácích šetřeních. V některých šetřeních a jednotlivých druzích testovaných gramotností sice klesne mezi horší kraje (např. PISA 2015), ale většinou se jedná o jednorázový výkyv v rámci stati-stické chyby. Následující tabulky a mapy ukazují podíl žáků pod danou gramotnostní úrovní nebo v dané gramot-nostní úrovni dle metodiky IEA organizující šetření TIMSS (matematická gramotnost) a PIRLS (čtenář-ská gramotnost). Výsledky žáků jsou hodnoceny v pěti gramotnostních kategoriích. První kategorií je podíl žáků, kteří nedosáhnou ani nízké úrovně gramotnosti v šetření TIMSS a PIRLS. Druhá kategorie je podíl žáků v nízké kategorii, analogicky postupujeme až po pátou kategorii reflektující velmi vysokou úroveň dosažené gramotnosti. Tabulka ukazuje podíly žáků v dané gramotnostní kategorii, prezentovány jsou i hranice bodové úspěšnosti. Kraj Vysočina je vždy srovnán s průměrnou hodnotou za ČR. Kraj Vysočina má obecně podprůměrné zastoupení žáků s nejlepšími výsledky, naopak má lehce nadprů-měrný podíl žáků nedosahujících ani nízké úrovně�Podíl žáků v dané gramotnostní úrovni v šetřeních PIRLS a TIMSS v časetestováníkrajpod nízkounízkástřednívysokávelmi vysoká1. pod 4002. od 400 až po 4753. od 475 až po 5504. od 550 až po 6255. nad 625PIRLS 2011 – ČTEČR1,7510,9837,4941,558,23Kraj Vysočina2,3815,9134,7838,878,06PIRLS 2016 – ČTEČR2,9611,8036,4338,8210,00Kraj Vysočina0,8712,2543,7435,567,58TIMSS 2011 – MATČR6,8121,3942,0225,534,24Kraj Vysočina9,2222,4037,9327,033,42TIMSS 2011 – PŘČR3,5015,5036,7234,2510,04Kraj Vysočina3,4420,5934,1232,988,87TIMSS 2015 – MATČR3,9317,6540,1230,547,76Kraj Vysočina3,9117,1140,4929,479,01TIMSS 2015 – PŘČR3,5215,6237,9034,228,74Kraj Vysočina4,1616,6236,1834,108,95Pozn.: Vypočteno v programu IDB Analyzer. Interval spolehlivosti není ukázán z důvodu přehlednosti.Zdroj: ČŠI, mezinárodní šetřeníPro větší názornost se tradičně ukazuje podíl žáků, kteří spadají pod druhou gramotnostní úroveň, jež je považována za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Žáci, kteří nedosáhnou této hraniční úrovně, jsou ve velkém ohrožení, že budou ve vzdělávání neúspěšní, a je potřeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Zejména na prvním stupni potřebují maximální podporu ze strany školy ti žáci, jejichž rodi-če je často mohou podpořit jen v omezeném rozsahu, ať už proto, že se například jedná o cizince, nebo proto, že rodiče sami dosáhli jen nízké úrovně vzdělání.Následující mapy ukazují, kolik procent žáků za každý kraj nepřekročilo druhou úroveň�