| Zpráva – Plzeňský kraj || 89 |Tento problém navíc nemusí zasahovat pouze jednotlivé žáky, jeho projevy se mohou dotýkat i širšího třídního kolektivu. V případě navštívených základních škol byly zaznamenané zameškané a neomluvené hodiny u žáků Plzeňského kraje v porovnání s republikovým průměrem vyšší, v případě navštívených středních odborných škol byl průměr zameškaných hodin naopak nižší. Avšak na základě odpovědí ředi-telů ze šetření PISA 2015 můžeme vidět, že problematika absencí a následného ohrožení kvality výuky zasahuje okolo 40 % patnáctiletých žáků kraje. I když se ve srovnání s ostatními kraji nejedná o výrazně odlišné hodnoty, je důležité tyto rizikové faktory minimalizovat. Důležitá je proto také podpora profesí, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové a asistenti pedagoga.Školy a zřizovatelé nemohou sice přímo ovlivňovat socioekonomický status dětí a žáků, mohou však významně přispět k dalším podstatným prvkům kvality škol, jako je např. podpora prostředí vhodného pro učení a podpora žáků při dosahování dobrých výsledků. Z hodnocených základních škol a středních odborných škol v Plzeňském kraji měla většina z nich promyšlený systém podpůrných opatření. Kon-krétní podpůrná opatření pro žáky se SVP nejčastěji spočívala v poskytování poradenské pomoci, úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání, poskytování kompenzačních pomůcek nebo individuálního vzdělávacího plánu.Mateřské a základní školy v Plzeňském kraji se v nízké míře zapojují do projektů se zjednodušeným vykazováním (šablon). Jedním z důvodů (kromě určitých specifik plynoucích z hustoty zalidnění, s nimiž souvisí velký počet obecních škol, nízká dopravní obslužnost apod.) je dlouhodobá systematická vzdělá-vací i metodická podpora škol a školských zařízení. Plzeňský kraj patří ke krajům s nejvyšší mírou pod-pory škol a školských zařízení formou DVPP a dalších aktivit (krajské konference, kulaté stoly / odborné diskuze, kolokvia ředitelů, poradní sbory apod.). Rovněž aktivní zapojení škol do systémových projektů a dalších projektů na podporu vzdělávání je určitou bariérou, která naráží i na personální nasycenost ze strany škol. Přesto je však vhodné se zabývat tím, zda přece jen některé příležitosti nezůstávají nevyužity. K přesnější analýze může být využita silná partnerská spolupráce pro podporu regionálního školství, která propojuje ČŠI, Krajský úřad Plzeňské-ho kraje, místní pracoviště Národního pedagogického institutu ČR, Krajské centrum vzdělávání, Zápa-dočeskou univerzitu v Plzni a další partnery, vychází z modelu tzv. kvalitní školy a přináší společně propojené aktivity, včetně aktivit vzdělávacích a metodických či tvorby a vyhodnocování strategických dokumentů.