| Zpráva – Plzeňský kraj || 88 |sledována tzv. hrubá neúspěšnost žáků, tedy ukazatel vypovídající o tom, jaký podíl žáků z celkem při-hlášených žáků u zkoušky neuspěl, nebo zkoušku vůbec nekonal. Ani z tohoto pohledu nebyly výsledky nijak vychýleny od celorepublikového průměru. Na tomto místě je však vhodné doplnit, že výsledky žáků v jednotných přijímacích zkouškách i výsledky žáků u maturitní zkoušky jsou napříč kraji relativně vyrovnané, takže při mezikrajském srovnání nepozorujeme výrazné rozdíly. Výjimku mohou představo-vat Karlovarský a Ústecký kraj, ve kterých jsou výsledky u uvedených zkoušek horší.Postupné snižování předčasných odchodů žáků ze vzdělávání představuje jednu z výzev české vzdělá-vací politiky. V rámci regionu Jihozápad (který je tvořen Plzeňským a Jihočeským krajem) došlo v letech 2016 a 2017 k růstu předčasných odchodů ze středního vzdělávání, který překročil hranici 7 %. Předčas-né odchody pouze na úrovni základního vzdělávání v případě Plzeňského kraje dosáhly 2,42 %, což před-stavuje nižší hodnotu ve srovnání s republikovým průměrem. Na úrovni středního vzdělávání se procen- tuálně nejvyšší zastoupení žáků, kteří opustili vzdělávání, nachází v nástavbovém studiu (L5) a středním vzdělávání s výučním listem (E a H). Tento trend platí i v případě Plzeňského kraje. Ač se hodnoty předčasných odchodů žáků výrazně neodlišují od republikového průměru, stále jde o vysoká procenta ve srovnání např. s odchody žáků ze středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (M). Procentuální podíly nově přijatých žáků ve středním vzdělávání se u většiny kategorií vzdělání nevy-chylují od republikového průměru. Zastoupení nově přijatých žáků do středního vzdělávání s výučním lis-tem (H, E) bylo ve školním roce 2018/2019 30,25 %. Pro střední odborné vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem to bylo 6,47 % (L/0), v rámci středního odborného vzdělávání s maturitní zkouš-kou 43,15 % a v gymnaziálním vzdělávání 19,88 %. Obecně by se měl Plzeňský kraj zaměřit na zvýšení kvality učňovského školství a upřednostnit kvalitu před početními kritérii. Kraj by se měl zabývat cílenou podporou těch oborů, které produkují absolventy s uplatněním v profesích s vysokou přidanou hodnotou. Zaměříme-li se na vytipované středoškolské obory, které jsou důležité pro rozvoj ekonomiky založené na profesích s vyšší přidanou hodnotou, můžeme u Plzeňského kraje v mezikrajském porovnání pozo-rovat mírně nadprůměrné zastoupení žáků studujících informatické obory, obory spojené s telekomu- nikacemi a výpočetní technikou a zdravotnické obory. Mírně podprůměrný podíl studujících se naopak nachází v oborech pedagogika, učitelství a sociální péče. Pro účely komparace byly počty nově přijatých žáků do uvedených oborů přepočítány na 10 000 obyvatel kraje.Při tvorbě vzdělávací politiky na krajské úrovni je potřeba vzít v úvahu také personální situaci ve ško-lách. V kraji je relativně vysoký věkový průměr učitelů, který se však výrazně neliší od průměrného věku učitelů za celou Českou republiku. V roce 2018 nemělo potřebnou kvalifikaci 4,85 % učitelů, což je mírně podprůměrná hodnota ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Ovšem v mezikrajském srov- nání se zde nachází relativně vysoký podíl učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují. V Plzeňském kraji je hodnota druhá nejvyšší po Jihočeském kraji. V systému se také vyskytují učitelé, kteří chtějí zaměstnání z různých důvodů opustit, resp. ve školním roce 2019/2020 avizovali odchod. Při přepočtu na úvazky jde v Plzeňském kraji o 6,2 %.Jedním z důvodů, proč se někteří učitelé nezapojují do dalšího vzdělávání a nedoplňují si kvalifikaci, může být slabší a méně kvalitní nabídka vzdělávacích aktivit obecně. Dobrá zkušenost je naopak s reali-zací vzdělávacích aktivit přímo ve školách. Vzájemná spolupráce učitelů v Plzeňském kraji spočívá pře-devším ve výměně informací o žácích, metodách a formách výuky nebo ve výměně materiálů. Nejméně pak učitelé spolupracují v oblasti vzájemných hospitací nebo s učiteli jiných škol. Tento trend je až na menší výkyvy charakteristický pro učitele napříč celou republikou, učitelé v Plzeňském kraji v tomto ohledu nepředstavují výjimku. Obecně je vhodné podpořit osobní a profesní rozvoj učitelů a ředitelů, kteří budou dobře připraveni na zvládání negativních faktorů. Nabízí se přizpůsobení metod výuky pro žáky s nízkým socioekonomickým statusem. S problematikou kvalifikovanosti souvisí také aprobovanost. Neaprobovaně vedená výuka se v Plzeň-ském kraji vyskytovala skoro v 17,6 % vyučovacích hodin. Napříč Českou republikou je obecně situace nejhorší v rámci druhého stupně základních škol. V Plzeňském kraji na druhém stupni ZŠ byla více než čtvrtina hodin (26,3 %) vedena učitelem bez aprobace .Vzdělávací výsledky žáků jsou do určité míry závislé také na jejich přítomnosti ve výuce, přičemž vysoký počet zameškaných, resp. neomluvených hodin může mít na dosahované výsledky negativní vliv.