| Zpráva – Plzeňský kraj || 87 |5 SOUHRN ZJIŠTĚNÍJiž z předchozích zjištění víme, že v České republice existují regionální rozdíly v průměrném socio-ekonomickém statusu žáků (SES), které úzce souvisí s rozdílným výsledným skóre z různých oblastí tes-tování v mezinárodních šetřeních (čtenářská, přírodovědná, matematická gramotnost) i národních zjiš-ťováních. Socioekonomické charakteristiky představují výrazný faktor ovlivňující výsledky žáků a stojí za podstatnými rozdíly mezi školami. Plzeňský kraj se z pohledu průměrného socioekonomického sta-tusu žáků, vypočítaného na základě datových souborů z mezinárodních šetření PISA 2015, TIMSS 2015 a PIRLS 2016, řadí na pomezí krajů s vysokým středním SESa.Socioekonomické rozdíly krajů souvisí také s tzv. sociálním kapitálem, který dle mnoha vědeckých studií ovlivňuje nejen ekonomický rozvoj, ale také výsledky žáků v testování. Vysoký sociální kapitál dané společnosti se vyznačuje např. vyšší mírou občanského zapojování do veřejných záležitostí, častěj-ším členstvím ve spolkových organizacích nebo jiných sdruženích či větší mezilidskou důvěrou. Plzeňský kraj má ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrný sociální kapitál, nicméně v rámci kraje se hodnoty liší (nižších hodnot dosahuje okres Tachov).Podíváme-li se na testové výsledky z mezinárodních šetření, kterých se účastnili žáci 4. tříd, Plzeň- ský kraj má obecně podprůměrné zastoupení žáků s nejlepšími výsledky, avšak současně nadprů-měrný podíl žáků ve střední úrovni . Na dosahované výsledky lze nahlížet také z hlediska tzv. druhé gramotnostní úrovně, která je považována za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Pod tuto úroveň spadají žáci, kteří nezvládají základní dovednosti v matematice a čtení. To má následně značný vliv na výskyt negativních jevů, jako je např. podíl exekucí pramenících z nízké finanční gramotnosti, která je se základními dovednostmi úzce provázána. Nízká čtenářská gramotnost může mít za následek neschop-nost absolventů vyhledávat a analyzovat informace nejen z knih, ale také z médií, sníženou orienta-ci v současném dění a špatné vyhodnocování a využívání získaných informací v osobním, občanském i pracovním životě. Vysoký podíl absolventů základních škol, kteří nezvládli ani druhou gramotnostní úroveň, má dopad na budoucí socioekonomický rozvoj kraje. V době ekonomické krize se lidé s nižším vzděláním o sebe nedokážou tak dobře postarat, což může mít za následek nárůst počtu žadatelů o sociální podporu. Zejména na prvním stupni základní školy potřebují maximální podporu ze strany školy ti žáci, jejichž rodiče je často mohou podpořit jen v omezeném rozsahu, ať už proto, že jde např. o cizince, nebo proto, že rodiče sami dosáhli jen nízké úrovně vzdělání. V Plzeňském kraji se pod druhou gramotnostní úrov-ní nachází vzhledem k ostatním krajům ČR vyšší procentuální podíl žáků.V národním testování, které realizuje Česká školní inspekce, se průměrné výsledky žáků lišily v závis-losti na testovaném předmětu. Žáci 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gym-názií dosáhli mírně podprůměrných výsledků v testech z matematiky anglického jazykaa, naopak v předmětu český jazyk byly výsledky nadprůměrné.V případě národního šetření byli žáci rozděleni do tří skupin podle dosažených testových výsledků. První skupina zahrnovala výsledek v intervalu do 20 % (slabý výsledek), druhá v rozmezí od 20 do 80 %, do třetí skupiny spadali žáci, kteří v příslušném testování dosáhli nad 80 % (výborný výsledek). V mezi-krajském srovnání je zastoupení žáků 9. ročníků dosahujících výborné úrovně v Plzeňském kraji lehce podprůměrné, rozdíly jsou však pouze v řádu několika jednotek procent. V případě matematiky dosáhlo výborného výsledku 7,3 % žáků, v českém jazyce 24,8 % žáků a v anglickém jazyce to bylo 38,1 % žáků.Jako očekávaná úroveň byla pro účely národního testování stanovena 60% hranice úspěšnosti. V Plzeň-ském kraji se v daném testování nacházelo 9 % škol, ve kterých ani jeden žák v testování z matematiky nedosáhl očekávaného skóre, tedy nepřekročil hranici 60 %. Pokud porovnáme procentuální zastoupe-ní těchto škol s ostatními kraji, pak se v případě matematiky jedná o značně nepříznivý výsledek. Z hle-diska tohoto kritéria byl Plzeňský kraj pátý nejhorší. V případě testování z českého jazyka se v Plzeňském kraji vyskytovalo 1,3 % takových škol.Dalšími ukazateli výsledků vzdělávání, mimo mezinárodní či národní testování, jsou výsledky žáků v přijímacím řízení na střední školy, respektive výsledky maturitní zkoušky v roce 2018. V těchto typech testování dosahují žáci Plzeňského kraje průměrných výsledků. V případě maturitních zkoušek byla