| Zpráva – Plzeňský kraj || 6 |1 VÝSLEDKY ŽÁKŮ1.1 Výsledky vzdělávání na 1. stupni ZŠ1.1.1 Výsledky testování TIMSS 2015, PIRLS 2016 a testování 5. ročníkůPlzeňský kraj dosahuje podprůměrných výsledků žáků na 1. stupni ZŠ napříč testováním v různých mezinárodních i domácích šetřeních. V některých šetřeních a jednotlivých druzích testování se řadí hned za nejméně úspěšné kraje, za kraj Karlovarský a Ústecký.Následující tabulky a mapy ukazují podíl žáků pod danou gramotnostní úrovní nebo v dané gramot-nostní úrovni dle metodiky IEA organizující šetření TIMSS (matematická gramotnost) a PIRLS (čtenář-ská gramotnost). Výsledky žáků jsou hodnoceny v pěti gramotnostních kategoriích. První kategorií je podíl žáků, kteří nedosáhnou ani nízké úrovně gramotnosti v šetření TIMSS a PIRLS. Druhá kategorie je podíl žáků s nízkou úrovní gramotnosti, analogicky postupujeme až po pátou kategorii reflektující vel-mi vysokou úroveň dosažené gramotnosti. Tabulka ukazuje podíly žáků v dané gramotnostní kategorii, prezentovány jsou i hranice bodové úspěšnosti. Plzeňský kraj je vždy srovnán s průměrnou hodnotou za ČR. Plzeňský kraj má obecně podprůměrné zastoupení žáků s nejlepšími výsledky, avšak současně nadprůměrný podíl žáků ve střední úrovni� Podíl žáků v dané gramotnostní úrovni v šetřeních PIRLS a TIMSS v časetestováníkrajpod nízkounízkástřednívysokávelmi vysoká1. pod 4002. od 400 až po 4753. od 475 až po 5504. od 550 až po 6255. nad 625PIRLS 2011 – ČTEČR1,7510,9837,4941,558,23Plzeňský kraj1,757,5036,3547,387,02PIRLS 2016 – ČTEČR2,9611,8036,4338,8210,00Plzeňský kraj2,8215,6034,6139,097,89TIMSS 2011 – MATČR6,8121,3942,0225,534,24Plzeňský kraj3,0720,0547,5726,402,92TIMSS 2011 – PŘČR3,5015,5036,7234,2510,04Plzeňský kraj1,8814,3839,1336,727,88TIMSS 2015 – MATČR3,9317,6540,1230,547,76Plzeňský kraj5,2121,1941,9225,596,10TIMSS 2015 – PŘČR3,5215,6237,9034,228,74Plzeňský kraj3,2317,2142,5129,707,35Pozn.: Vypočteno v programu IDB Analyzer. Interval spolehlivosti není ukázán z důvodu přehlednosti.Zdroj: ČŠI, mezinárodní šetřeníPro větší názornost se tradičně ukazuje podíl žáků, kteří spadají pod druhou gramotnostní úroveň, jež je považována za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Žáci, kteří nedosáhnou této hraniční úrovně, jsou ve velkém ohrožení, že budou ve vzdělávání neúspěšní, a je potřeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Zejména na prvním stupni potřebují maximální podporu ze strany školy ti žáci, jejichž rodi-če je často mohou podpořit jen v omezeném rozsahu, ať už proto, že se například jedná o cizince, nebo proto, že rodiče sami dosáhli jen nízké úrovně vzdělání.Následující mapy ukazují, kolik procent žáků za každý kraj nepřekročilo druhou úroveň� V nedáv-ných šetřeních PIRLS 2016 a TIMSS 2015 se podíl žáků nedosahujících druhé úrovně zvýšil�