| Zpráva – Pardubický kraj || 91 |Dalšími ukazateli výsledků vzdělávání, mimo mezinárodních či národních testování, jsou výsledky žáků v přijímacím řízení na střední školy, respektive výsledky maturitní zkoušky. V těchto typech tes-tování dosahují žáci Pardubického kraje průměrných výsledků. V případě maturitních zkoušek byla sledována tzv. hrubá neúspěšnost žáků, tedy ukazatel vypovídající o tom, jaký podíl žáků z celkem při-hlášených žáků u zkoušky neuspěl, anebo zkoušku vůbec nekonal. Ani z tohoto pohledu nebyly výsledky nijak vychýleny od celorepublikového průměru.Postupné snižování předčasných odchodů žáků ze vzdělávání představuje jednu z podstatných výzev české vzdělávací politiky. V rámci regionu Severovýchod (který je tvořen Libereckým, Královéhradec-kým a Pardubickým krajem) poklesly předčasné odchody na 6 %. Předčasné odchody pouze na úrovni základního vzdělávání v případě Pardubického kraje dosáhly 2,2 %, což představuje nižší hodnotu ve srovnání s republikovým průměrem. Na úrovni středního vzdělávání se procentuálně nejvyšší zastoupe-ní žáků, kteří opustili vzdělávání, nachází v nástavbovém studiu (L5) a středním vzdělávání s výučním listem (E a H). I když se hodnoty předčasných odchodů žáků Pardubického kraje výrazně neodlišují od republikového průměru, stále jde o vysoká procenta ve srovnání např. s odchody žáků ze středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (M). Procentuální podíly nově přijatých žáků ve středním vzdělávání u většiny kategorií odpovídají repub-likovému průměru. Zastoupení nově přijatých žáků do středního vzdělávání s výučním listem (H, E) bylo ve školním roce 2018/2019 30,88 %. Pro střední odborné vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem to bylo 7,19 % (L/0), v rámci středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou 42,03 % a do gymnaziálního vzdělávání 19,35 %. Obecně by se měl Pardubický kraj, stejně jako ostatní kraje, i nadále zaměřovat na zvyšování kvality učňovského školství , upřednostňovat kvalitu před početními kritérii a cíleně podporovat ty obory, které produkují absolventy s uplatněním v profesích s vysokou přidanou hodnotou. Zaměříme-li se na vytipované středoškolské obory, které jsou důležité pro rozvoj ekonomiky nezalo-žené na profesích s nízkou přidanou hodnotou, můžeme u Pardubického kraje v mezikrajském porovná-ní pozorovat mírně nadprůměrné zastoupení žáků studujících informatické obory a také obory spojené s telekomunikacemi a výpočetní technikou. Mírně podprůměrný podíl studujících se naopak nachází v oborech zdravotnictví a pedagogiky, učitelství a sociální péče. Za účelem komparace byly počty studu-jících přepočítány s ohledem na 10 000 obyvatel kraje.Při tvorbě vzdělávací politiky na úrovni kraje je potřeba vzít v úvahu také personální situaci ve ško-lách. V kraji je vysoký věkový průměr učitelů, který se však výrazně neliší od průměrného věku učitelů za celou Českou republiku. Z pohledu nekvalifikovaných učitelů je situace v Pardubickém kraji relativně dobrá. V roce 2018 nemělo potřebnou kvalifikaci pouze 3,59 % učitelů. V mezikrajském srovnání je zde navíc vůbec nejmenší podíl učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují. Na druhou stranu se v systému vysky-tují učitelé, kteří chtějí svou profesi z různých důvodů opustit. Při přepočtu na úvazky jde v Pardubickém kraji o 6,2 %.Jedním z důvodů, proč se někteří učitelé nezapojují do dalšího vzdělávání a nedoplňují si kvalifikaci, může být slabší a méně kvalitní nabídka vzdělávacích aktivit obecně. Dobrá zkušenost je naopak s rea-lizací vzdělávacích aktivit přímo ve školách. Vzájemná spolupráce učitelů v Pardubickém kraji spočívá především ve výměně informací o žácích, metodách a formách výuky či výměně materiálů. Nejméně pak učitelé spolupracují v oblasti vzájemných hospitací nebo s učiteli jiných škol. Tento trend je až na menší výkyvy charakteristický pro učitele napříč celou republikou, učitelé Pardubického kraje v tomto ohledu nepředstavují výjimku.S problematikou kvalifikovanosti souvisí také aprobovanost. Neaprobovaně vedená výuka se v Par-dubickém kraji vyskytovala skoro v 16 % hodin. Napříč Českou republikou je obecně situace nejhorší v rámci druhého stupně základních škol. V Pardubickém kraji na druhém stupni ZŠ byla více než čtvr-tina hodin vedena učitelem bez aprobace. Obecně je vhodné podpořit osobní a profesní rozvoj učitelů a ředitelů, kteří budou dobře připraveni na zvládání negativních faktorů. Nabízí se zejména přizpůsobení metody výuky pro žáky s nízkým socioekonomickým statusem. Vzdělávací výsledky žáků jsou do určité míry závislé také na jejich přítomnosti ve výuce, přičemž vysoký počet zameškaných, respektive neomluvených hodin může mít na dosahované výsledky negativní