| Zpráva – Pardubický kraj || 90 |5 SOUHRN ZJIŠTĚNÍJiž z předchozích zjištění víme, že v České republice existují regionální rozdíly v průměrném socio-ekonomickém statusu žáků (SES), které úzce souvisí s rozdílným výsledným skóre z různých oblastí tes-tování v mezinárodních šetřeních (čtenářská, přírodovědná, matematická gramotnost) i národních zjiš-ťováních. Socioekonomické charakteristiky představují výrazný faktor ovlivňující výsledky žáků a stojí za podstatnými rozdíly mezi školami. Pardubický kraj se z pohledu průměrného socioekonomického statusu žáků, vypočítaného na základě datových souborů z mezinárodních šetření PISA 2015, TIMSS 2015 a PIRLS 2016, řadí na pomezí krajů vysokým středním SESsa.Socioekonomické rozdíly krajů souvisí také s tzv. sociálním kapitálem, který dle mnoha vědeckých studií ovlivňuje nejen ekonomický rozvoj, ale také výsledky žáků v testování. Vysoký sociální kapitál dané společnosti se vyznačuje např. vyšší mírou občanského zapojování do veřejných záležitostí, častějším členstvím ve spolkových organizacích nebo jiných sdruženích či větší mezilidskou důvěrou. Pardubický kraj má nadprůměrný sociální kapitál, nicméně v rámci kraje se hodnoty liší, přičemž nejnižší je v okrese Svitavy, který má i nejnižší kvalitu života. Tomuto okresu by měla být věnována zvýšená pozornost.Podíváme-li se na testové výsledky z mezinárodních šetření, kterých se účastnili žáci 4. tříd, Pardubic- ký kraj má obecně průměrné zastoupení žáků s nejlepšími výsledky a současně i průměrný podíl žáků nedosahujících ani nízké úrovně. Na dosahované výsledky lze nahlížet také z hlediska tzv. druhé gramotnostní úrovně, která je považo-vána za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Pod tuto úroveň spadají žáci, kteří nezvládají základní dovednosti v matematice a čtení. To má následně značný vliv na výskyt negativních jevů, jako je např. podíl exekucí pramenících z nízké finanční gramotnosti, která je se základními dovednostmi úzce prová-zána. Nízká čtenářská gramotnost může mít za následek neschopnost absolventů vyhledávat a analyzovat informace nejen z knih, ale ani z médií, sníženou orientaci v současném dění a špatné vyhodnocování a využívání získaných informací v osobním, občanském i pracovním životě. Vysoký podíl absolventů základních škol, kteří nezvládli ani druhou gramotnostní úroveň, má dopad na budoucí socioekono-mický rozvoj kraje. V době ekonomické krize se lidé s nižším vzděláním o sebe nedokážou tak dobře postarat, což může mít za následek nárůst počtu žadatelů o sociální podporu. Zejména na prvním stupni potřebují maximální podporu ze strany školy ti žáci, jejichž rodiče je často mohou podpořit jen v ome-zeném rozsahu, ať už proto, že jde např. o cizince, nebo proto, že rodiče sami dosáhli jen nízké úrovně vzdělání.Procentuální zastoupení žáků, kteří se nacházejí pod druhou gramotnostní úrovní, se v Pardubic-kém kraji výrazně nevychyluje od republikového průměru. Obdobnou situaci pozorujeme také v přípa-dě zastoupení žáků v nejvyšší gramotnostní úrovni.V národním testování, které realizuje Česká školní inspekce, dosáhli žáci Pardubického kraje mírně nadprůměrných výsledků v testech z matematiky českého jazyka i , které byly určeny pro žáky 9. roč-níků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V anglickém jazyce byly v daném testování v porovnání s ostatními kraji zaznamenány spíše podprůměrné výsledky.V případě národního šetření můžeme žáky rozdělit do tří skupin podle dosažených testových výsled-ků. První skupina zahrnovala výsledek v intervalu do 20 % (slabý výsledek), druhá v rozmezí od 20 % do 80 %, do třetí skupiny spadali žáci, kteří v příslušném testování dosáhli nad 80 % (výborný výsledek). V mezikrajském srovnání je zastoupení žáků dosahujících výborné úrovně v Pardubickém kraji lehce podprůměrné. V případě matematiky dosáhlo výborného výsledku 9,6 % žáků, v českém jazyce 22,4 % žáků a v anglickém jazyce to bylo 35 % žáků.Jako očekávaná úroveň byla pro účely zmíněného testování stanovena 60% bodová hranice. V Pardu-bickém kraji se v daném testování nacházelo 3,8 % škol, ve kterých ani jeden žák v testování z matema-tiky nedosáhl očekávaného skóre, tedy nepřekročil hranici 60 %. V případě testování z českého jazyka se v Pardubickém kraji nevyskytovala ani jedna taková škola. I když jde při srovnání s celorepublikovým průměrem o příznivý výsledek, v kontextu celé vzdělávací soustavy je žádoucí, aby zastoupení takových škol bylo co nejnižší. A samozřejmě platí, že žáci škol, které dosahují slabé výsledky, patří následně k vel-mi ohroženým skupinám a vyžadují intenzivní podporu.