| Zpráva – Královéhradecký kraj || 93 |z matematiky nedosáhl očekávaného skóre, tedy nepřekročil hranici 60 %. V případě testování z čes-kého jazyka se v Královéhradeckém kraji jedná o 1,4 % škol. I když jde při srovnání s celorepublikovým průměrem o příznivý výsledek, v kontextu celé vzdělávací soustavy je žádoucí, aby zastoupení takových škol bylo co nejnižší.Dalšími ukazateli výsledků vzdělávání, mimo mezinárodních či národních testování, jsou výsledky žáků v přijímacím řízení na střední školy, respektive výsledky maturitní zkoušky. V těchto typech tes-tování dosahují žáci Královéhradeckého kraje průměrných výsledků. V případě maturitních zkoušek byla sledována tzv. hrubá neúspěšnost žáků, tedy ukazatel vypovídající o tom, jaký podíl žáků z celkem přihlášených žáků u zkoušky neuspěl, anebo zkoušku vůbec nekonal. Míra hrubé neúspěšnosti je v kraji spíše nižší. Výjimkou jsou výsledky žáků v nástavbových oborech vzdělání (L), kde je hrubá neúspěšnost vysoká.Postupné snižování předčasných odchodů žáků ze vzdělávání představuje jednu z podstatných výzev české vzdělávací politiky. V rámci regionu Severovýchod (který je tvořen Libereckým, Královéhradec-kým a Pardubickým krajem) poklesly předčasné odchody na 6 %. Předčasné odchody pouze na úrovni základního vzdělávání v případě Královéhradeckého kraje dosáhly 2,2 %, což představuje ve srovná-ní s republikovým průměrem nižší hodnotu. Na úrovni středního vzdělávání se procentuálně nejvyšší zastoupení žáků, kteří opustili vzdělávání, nachází v nástavbovém studiu (L5) a středním vzdělávání s výučním listem (E a H). I když se hodnoty předčasných odchodů žáků Královéhradeckého kraje výraz-ně neodlišují od republikového průměru, stále jde o vysoká procenta ve srovnání např. s odchody žáků ze středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (M). Procentuální podíly nově přijatých žáků ve středním vzdělávání u většiny kategorií odpovídají repub-likovému průměru. Zastoupení nově přijatých žáků do středního vzdělávání s výučním listem (H, E) bylo ve školním roce 2018/2019 na úrovni 29,66 %. Pro střední odborné vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (L/0) to bylo 4,78 %, v rámci středního odborného vzdělávání s maturitní zkouš-kou (M) 43,09 % a gymnaziálního vzdělávání 21,11 %. Obecně by se měl Královéhradecký kraj zaměřit na zvýšení kvality učňovského školství a upřednostnit kvalitu před početními kritérii. Kraj by se měl zabývat cílenou podporou těch oborů, které produkují absolventy s uplatněním v profesích vysokou s přidanou hodnotou. Zaměříme-li se na vytipované středoškolské obory, které jsou důležité pro rozvoj ekonomiky neza-ložené na profesích s nízkou přidanou hodnotou, můžeme u Královéhradeckého kraje v mezikrajském porovnání pozorovat nejvyšší zastoupení žáků studujících informatické obory a také obory spojené s telekomunikacemi a výpočetní technikou. Mírně podprůměrný podíl studujících se naopak nachází v oborech zdravotnictví a pedagogiky, učitelství a sociální péče. Za účelem komparace byly počty studu-jících přepočítány s ohledem na 10 000 obyvatel kraje.Při tvorbě vzdělávací politiky na úrovni kraje je potřeba vzít v úvahu také personální situaci ve ško-lách. V kraji je vysoký věkový průměr ředitelů středních odborných škol a také vysoký věkový průměr pedagogických pracovníků. Problémem, se kterým se ředitelé škol potýkají, je nedostatek kvalifikova-ných učitelů odborných předmětů a učitelů praktického vyučování.Z pohledu nekvalifikovaných učitelů je situace v kraji relativně dobrá. Královéhradecký kraj se v prů-běhu let vyznačuje klesajícím podílem nekvalifikovaných učitelů. Jejich podíl v roce 2018 činil 4,61 %, což je z hlediska mezikrajského srovnání podprůměrná hodnota. Mírně nadprůměrný podíl dotázaných učitelů (15,5 %) uvedl, že si kvalifikaci nedoplňuje.Jedním z důvodů, proč se někteří učitelé nezapojují do dalšího vzdělávání a nedoplňují si kvalifikaci, může být slabší a méně kvalitní nabídka vzdělávacích aktivit obecně. Dobrá zkušenost je naopak s reali-zací vzdělávacích aktivit přímo ve školách. Vzájemná spolupráce učitelů uvnitř pedagogických kolektivů v Královéhradeckém kraji spočívá především ve výměně informací o žácích, metodách a formách výuky či výměně materiálů. Nejméně pak učitelé spolupracují v oblasti vzájemných hospitací nebo s učiteli jiných škol, nicméně v tomto směru dochází v poslední době ke zlepšení díky působení intervencí z OP VVV. Tento trend je až na menší výkyvy charakteristický pro učitele napříč celou republikou.S problematikou kvalifikovanosti souvisí také aprobovanost. Napříč Českou republikou je obecně situace nejhorší v rámci druhého stupně základních škol. V Královéhradeckém kraji na druhém stupni