| Zpráva – Královéhradecký kraj || 92 |5 SOUHRN ZJIŠTĚNÍJiž z předchozích zjištění víme, že v České republice existují regionální rozdíly v průměrném socioeko-nomickém statusu žáků (SES), které úzce souvisí s rozdílným výsledným skóre z různých oblastí testo-vání v mezinárodních šetřeních (čtenářská, přírodovědná, matematická gramotnost) i národních zjišťo-váních. Socioekonomické charakteristiky představují výrazný faktor ovlivňující výsledky žáků a stojí za podstatnými rozdíly mezi školami. Královéhradecký kraj se z pohledu průměrného socioekonomického statusu žáků, vypočítaného na základě datových souborů z mezinárodních šetření PISA 2015, TIMSS 2015 a PIRLS 2016, řadí mezi kraje s vysokým SES.Socioekonomické rozdíly krajů souvisí také s tzv. sociálním kapitálem, který dle mnoha vědeckých studií ovlivňuje nejen ekonomický rozvoj, ale také výsledky žáků v testování. Vysoký sociální kapitál dané společnosti se vyznačuje např. vyšší mírou občanského zapojování do veřejných záležitostí, častěj-ším členstvím ve spolkových organizacích nebo jiných sdruženích či větší mezilidskou důvěrou. Králo-véhradecký kraj má velký podíl třídy místních vazeb (zhruba odpovídá konceptu sociálního kapitálu). Rizikem je větší podíl strádající třídy. Celkově je ale sociální struktura obyvatel příznivým faktorem ovlivňujícím průměrné a v některých šetřeních i nadprůměrné výsledky v kraji.Královéhradecký kraj patří mezi kraje, kterým se obecně daří lépe vyrovnávat omezení žáků daná socioekonomickou úrovní. Jak v šetřeních pro 4. ročník ZŠ, tak i pro patnáctileté žáky je vždy reálný výsledek lepší, než by se očekávalo vzhledem k SES.Podíváme-li se na testové výsledky z mezinárodních šetření, kterých se účastnili žáci 4. tříd, Králo-véhradecký kraj má podprůměrné zastoupení žáků s nejlepšími výsledky a současně průměrný podíl žáků nedosahujících ani nízké úrovně. Naopak má vyšší zastoupení v nízké či střední úrovni.Na dosahované výsledky lze nahlížet také z hlediska tzv. druhé gramotnostní úrovně, která je považo-vána za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Pod tuto úroveň spadají žáci, kteří nezvládají základní dovednosti v matematice a čtení. To má následně značný vliv na výskyt negativních jevů, jako je např. podíl exekucí pramenících z nízké finanční gramotnosti, která je se základními dovednostmi úzce prová-zána. Nízká čtenářská gramotnost může mít za následek neschopnost absolventů vyhledávat a analyzovat informace nejen z knih, ale ani z médií, sníženou orientaci v současném dění a špatné vyhodnocová-ní a využívání získaných informací v osobním, občanském i pracovním životě. Vyšší podíl absolventů základních škol, kteří nezvládli ani druhou gramotnostní úroveň, má dopad na budoucí socioekono-mický rozvoj kraje. V době ekonomické krize se lidé s nižším vzděláním o sebe nedokážou tak dobře postarat, což může mít za následek nárůst počtu žadatelů o sociální podporu. Zejména na prvním stupni potřebují maximální podporu ze strany školy ti žáci, jejichž rodiče je často mohou podpořit jen v ome-zeném rozsahu, ať už proto, že jde např. o cizince, nebo proto, že rodiče sami dosáhli jen nízké úrovně vzdělání.Procentuální zastoupení žáků, kteří se nacházejí pod druhou gramotnostní úrovní v Královéhra-deckém kraji, dosahuje lehce podprůměrné úrovně. Nejde tedy o vysloveně negativní výsledek, ale je vhodné tento podíl dále snižovat. V národním testování, které realizuje Česká školní inspekce, dosáhli žáci Královéhradeckého kraje podprůměrných výsledků v testech z matematiky průměrných výsledků a v testech z českého jazyka, které byly určeny pro žáky 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V anglickém jazyce byly v daném testování v porovnání s ostatními kraji zaznamenány spíše podprů-měrné výsledky.V případě národního šetření můžeme žáky rozdělit do tří skupin podle dosažených testových výsled-ků. První skupina zahrnovala výsledek v intervalu do 20 % (slabý výsledek), druhá v rozmezí od 20 % do 80 %, do třetí skupiny spadali žáci, kteří v příslušném testování dosáhli nad 80 % (výborný výsledek). V mezikrajském srovnání je zastoupení žáků dosahujících výborné úrovně v Královéhradeckém kraji průměrné. V případě matematiky dosáhlo výborného výsledku 7,1 % žáků, v českém jazyce 22,9 % žáků a v anglickém jazyce to bylo 39,9 % žáků.Jako očekávaná úroveň byla pro účely zmíněného testování stanovena 60% bodová hranice. V Krá-lovéhradeckém kraji se v daném testování nacházelo 2,4 % škol, ve kterých ani jeden žák v testování