| Zpráva – Karlovarský kraj || 87 |umístěných v sociálně vyloučených lokalitách větší prostor a potenciál k individualizaci a diferenciaci výuky podle vzdělávacích potřeb a potenciálu dětí a žáků. Dále je důležitá podpora profesí, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové a asistenti pedagoga – ti jsou velmi potřební v kraji, kde se vysoký podíl občanů nachází v ohrožené společenské třídě čelící exekucím a ve kterém je vysoká míra rozvodovosti. Důležitá je podpora širšího a účinnějšího využití asistentů pedagoga pro děti a žáky, kteří takovou podporu potřebují zejména v důsledku jejich zhoršených životních a kulturních podmínek.Proto je důležité se věnovat i práci s rodiči a podporovat předškolní vzdělávání.Velmi podprůměrné je vzdělávání žáků pomocí digitálních technologií (např. počítačů, tabletů a interaktivních tabulí, ale i s využitím mobilních telefonů ). Učitelé základních škol v Karlovarském 5kraji v procentuálně vyšší míře oproti celorepublikovému průměru uvádí, že didaktická technika není k dispozici. Za pozornost stojí, že velké procento učitelů v konkrétních předmětech udává, že využití didaktické techniky není vzhledem k cíli výuky zapotřebí. Přitom právě digitální technologie mohou být prospěšné zejména u žáků s nižším sociálním statusem, jak dokládají sekundární analýzy ČŠI. Za nižším využíváním digitálních technologií mohou stát i obecně horší materiální podmínky. Oproti celorepublikovému průměru základní školy v Karlovarském kraji vykazují horší zázemí z hlediska vyba-vení informačními a komunikačními technologiemi. V případě gymnázií i středních odborných škol byly v kraji za největší překážky označeny nevyhovující odborné učebny či laboratoře, u středních odbor-ných škol také nedostatečná vybavenost učebními pomůckami.Pozitivem je, že ředitelé škol v Karlovarském kraji jsou ochotni a připraveni se vzdělávat.Jisté rozdíly lze spatřovat v případě účasti na kurzech manažerských dovedností, kde Karlovarský kraj zaostává ve srovnání s většinou dalších krajů, byť v kontextu všech kurzů jako takových dosahuje takřka průměrných hodnot podílu účasti vedení škol.Vedle vzdělávání v legislativě a otázkách společného vzdělávání je žádoucí budovat kapacity v oblasti pedagogického vedení školy a nabízet ředitelům příležitosti k síťování, výměně zkušeností a neformál-nímu profesnímu rozvoji. Slabším článkem v oblasti řízení škol jsou autoevaluační aktivity ve školách včetně vyhodnocování a přijímání příslušných opatření.Není zřejmé postavení Krajského vzdělávacího centra při Gymnáziu Sokolov. Krajské vzdělávací zaří-zení by přitom kraj mohl přímo využít při koncipování a realizaci profesního rozvoje a podpory pedago-gických pracovníků kraje. Zapojením se do Asociace krajských vzdělávacích zařízení ČR by zároveň zís-kal přístup k aktuálním informacím a síťovacím aktivitám. V tomto směru ČŠI jednoznačně doporučuje poskytovat Krajskému vzdělávacímu centru ze strany Karlovarského kraje výraznou podporu.Jedním z důvodů, proč se někteří učitelé nezapojují do dalšího vzdělávání a nedoplňují si kvalifikaci, může být i horší dopravní obslužnost obcí vzdálenějších centru a slabší nabídka vzdělávacích aktivit obec-ně. Dobrá zkušenost naopak je s realizací vzdělávacích aktivit přímo ve školách. V porovnání s celorepub-likovým průměrem nižší podíl učitelů základních škol i gymnázií v Karlovarském kraji potvrdil spoluprá-ci v rámci předmětových komisí, spolupráci na projektech a provádění vzájemných hospitací. Nižší podíl učitelů základních škol v Karlovarském kraji spolupracuje s ostatními učiteli v oblasti mimoškolních aktivit, v porovnání s celorepublikovým průměrem jich také méně spolupracuje s učiteli z dalších škol.Pozitivem z hlediska zvyšování kvality pedagogických pracovníků je vyhlášení dotací typu Program pro poskytování dotací z rozpočtu Karlovarského kraje na podporu získání odborné kvalifikace učitelů základních a středních škol zřizovaných Karlovarským krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školy a jejich zřizovatelé nemohou sice přímo ovlivňovat socioekonomický status dětí a žáků, mohou však významně přispět k dalším podstatným prvkům kvality škol, například podporou prostředí vhod-ného pro učení a podporou žáků při dosahování dobrých výsledků.Bylo zjištěno, že promyšlený systém podpůrných opatření na základě analýzy složení žáků školy a jejich potřeb měla jen necelá polovina z navštívených základních škol v Karlovarském kraji. Ve srovná-ní s ostatními kraji se jedná o nejmenší podíl škol. Ostatní základní školy v kraji organizovaly jednu nebo více izolovaných aktivit, které vycházely z aktuálních potřeb školy či poptávky rodičů a žáků.5 Touto problematikou se zabývá např. příručka BYOD, kterou vydal Dům zahraniční spolupráce.