| Zpráva – Karlovarský kraj || 86 |5 SOUHRN ZJIŠTĚNÍPředchozí data ukázala, že existují regionální rozdíly v průměrném socioekonomickém statusu žáků, které dominantně souvisejí s rozdílným výsledným skóre z různých oblastí testování v mezinárodních šetřeních (čtenářská, přírodovědná, matematická gramotnost) i národních zjišťováních. Nízký sociální kapitál obyvatel je dalším strukturálním faktorem, který negativně ovlivňuje nejen socioekonomický rozvoj regionu, ale také výsledky žáků v Karlovarském kraji.Karlovarský kraj má spolu s Ústeckým krajem největší podíl zastoupení obyvatel v tzv. ohrožené třídě a strádající třídě.Velký podíl žáků pod tzv� druhou gramotnostní úrovní je značnou zátěží pro kraj�3 Žáci nezvládají základní dovednosti v matematice a čtení. Zároveň se v kraji nachází pětina škol, v nichž ani jeden žák 9. ročníku nedosáhl očekávané testové úrovně v předmětu matematika. To má následně významný vliv na výskyt negativních jevů, jako je například vysoký podíl exekucí v kraji pramenících např. i z nízké finanční gramotnosti, která je se základními dovednostmi úzce provázána. Nízká čtenářská gramotnost má pak za důsledek, že absolventi nejsou schopni vyhledávat a analyzovat informace nejen z knih, ale i z médií, málo se orientují v současném dění a nejsou schopni získané informace vyhodnotit a využít v osobním, občanském nebo pracovním životě. Karlovarský kraj má hned za Ústeckým krajem druhý největší podíl předčasných odchodů ze základního vzdělávání.Vysoký podíl absolventů základních škol, kteří nedosáhli ani druhé gramotnostní úrovně, má dopad na budoucí socioekonomický rozvoj kraje. V době ekonomické krize se nedokážou lidé s nižším vzdělá-ním o sebe postarat, a roste tak počet žadatelů o sociální podporu. Výsledky žáků v Karlovarském kraji zhruba z poloviny ovlivňuje socioekonomický status žáka. Jde o strukturální faktor, který nelze krajskou politikou v krátkodobém horizontu přímo ovlivnit. Studie ukazují , že zhoršené výsledky žáků jsou způsobeny také špatnou bytovou situací jejich rodin – 4týká se to zejména dětí žijících na ubytovnách v malých pokojích či dětí, které se často stěhují. Zřizovatelé v této věci mohou ovlivňovat bytovou politiku tak, aby cílila i na tyto skupiny občanů.Při jakékoli interpretaci výsledků je tedy potřeba brát v úvahu právě socioekonomický status žáků, kteří navštěvují konkrétní školy, a podporu směřovat zejména do škol, které vzdělávají žáky ohrožené školním neúspěchem.Pro budoucnost kraje není výhodné podporovat vyšší podíl žáků v nematuritních oborech vzdělání. Některé maturitní obory mohou mít výraznější a více pozitivní dopad pro budoucí zvyšování potenciálu kraje. Jde například o skupiny oborů vzdělání pedagogika, učitelství a sociální péče nebo o informatické obory. V nematuritních oborech je nezbytné soustředit se na celkovou kvalitu poskytovaného vzdělávání a podporu žáků i v oblastech všeobecného vzdělávání, typicky se jedná o rozvoj čtenářských dovedností, mediální výchovu a podporu kritického myšlení a podnikavosti.Při tvorbě vzdělávací politiky na úrovni kraje je potřeba vzít v úvahu personální situaci ve školách. V kraji je vysoký věkový průměr učitelů a navíc výrazný podíl nekvalifikovaných učitelů. Celkový objem úvazků je nejnižší ze všech krajů ČR, podíly nekvalifikovaných učitelů i učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, jsou nicméně výrazně vyšší než u většiny ostatních krajů. Pozitivem však je, že převládá podíl učitelů, kteří si kvalifikaci doplňují, nad těmi, kteří si kvalifikaci nedoplňují.Z hlediska rozsahu neaprobované výuky je situace nejhorší na druhém stupni základních škol, kde dosahuje v celorepublikovém průměru podílu 27,4 %. Kritická je situace Karlovarského kraje, kde tento podíl činí 48,2 %, což představuje bezmála každou druhou odučenou hodinu�Je nutné podpořit osobní a profesní rozvoj učitelů a ředitelů škol, kteří budou dobře připraveni reagovat na negativní faktory charakteristické pro Karlovarský kraj� Nabízí se přizpůsobení metod a forem výuky pro třídy složené z žáků s nízkým socioekonomickým statusem. Vzhledem k obecně nižšímu celkovému počtu žáků v takových třídách je v mnoha školách 3 V Karlovarském kraji se jedná asi o čtvrtinu 15letých žáků (PISA 2015).4 Např. Prokop, Daniel a Dvořák, Tomáš, 2019. Analýza výzev vzdělávání v České republice pro Nadační fond Eduzměna.