| Zpráva – Jihomoravský kraj || 96 |Dalším důležitým ukazatelem stavu regionálního školství je personální situace ve školách. V rám-ci Jihomoravského kraje můžeme pozorovat pozitivní trend spočívající v postupném snižování podílu nekvalifikovaných učitelů v čase. I když podíl nekvalifikovaných učitelů v roce 2018 mírně vzrostl, ve srovnání s předchozími lety, zejména pak s rokem 2013, jde stále o velmi pozitivní zlepšování. Jihomo-ravský kraj má jeden z nejnižších podílů nekvalifikovaných učitelů. To se odráží i ve středním školství, kde dle mimořádného šetření MŠMT je pouze 4,42 % nekvalifikovaných učitelů. Je žádoucí udržet tento pozitivní trend například zlepšováním podmínek práce učitelů ve školách a vytvářením příležitostí pro jejich další profesní rozvoj.Jihomoravský kraj vykazuje příznivý poměr žáků na jednoho učitele v rámci krajské vzdělávací sousta-vy. V případě počtu žáků na jednu třídu má kraj v průměru menší třídy, než je průměr ČR. Menší počet žáků ve třídách základních i středních škol může být výhodou, a to vzhledem k individualizovanému vzdělávání, tzn. přizpůsobení metod výuky podpoře talentů, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání žáků s nízkým socioekonomickým statusem apod. Tyto procesy je žádoucí cíleně podpořit především na úrovni vedení jednotlivých škol, a proto je třeba věnovat pozornost rozvoji mana-žerských dovedností ředitelů zejména menších škol v okrajových částech regionu mimo větší města. V rámci hodnocení kritéria č. 3.1 (Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání vycházející z modelu tzv. kvalitní školy) Pedagogové jsou pro svou práci náležitě kvalifikovaní a odbor-ně zdatní a ke své práci přistupují profesionálně nebyla situace v Jihomoravském kraji hodnocena jako „nevyhovující a vyžadující zlepšení“ u žádného gymnázia, a naopak oproti celorepublikovému průmě-ru byla hodnocena ve větší míře jako „výborná“ (výsledky však mohou být ovlivněny malým počtem případů v této kategorii). Ve větší míře pak byla situace hodnocena v tomto ohledu jako „nevyhovující a vyžadující zlepšení“ u středních odborných škol (50 % oproti celorepublikovým 24,5 %), u středních odborných škol navíc v žádné z hodnocených institucí nebyla situace ohodnocena jako „výborná“.Vedle kvalifikovanosti učitelů lze také poukázat na jejich aprobovanost. Z hlediska rozsahu neaprobo-vané výuky je situace nejhorší na druhém stupni základních škol, kde dosahuje v celorepublikovém prů-měru podílu 27,4 %. Při přepočtu na hodiny, které jsou vyučovány neaprobovaným učitelem, je sice situace v porovnání s průměrem České republiky v Jihomoravském kraji lepší, nicméně při pohledu na absolutní hodnoty lze v tomto směru spatřovat jisté nedostatky. Vedle již zmíněné vysoké neaprobova-nosti na druhém stupni ZŠ můžeme vysokou neaprobovanost pozorovat také na vyšších odborných ško-lách (v 19 % hodin oproti republikovému průměru 6 %). Snaha o zabezpečení co nejvyšší aprobovanos-ti výuky by měla představovat jednu z priorit regionální vzdělávací politiky. Z jiných studií totiž víme, že právě tato proměnná (aprobovanost učitele) má prokazatelný pozitivní vliv na výsledné skóre žáků. Školy a zřizovatelé nemohou sice přímo ovlivňovat socioekonomický status dětí a žáků, mohou však významně přispět k dalším podstatným prvkům kvality škol, jako je např. podpora prostředí vhodného pro učení a podpora žáků při dosahování dobrých výsledků. Je vhodné i nadále pracovat na tom, aby ve školách a školských poradenských zařízeních byl dostatek profesí připravených poskytovat kvalifikované služby dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, a to zejména mimo město Brno a jeho nejbližší okolí.Je třeba zaměřit se na hodnocení výuky a poskytování zpětné vazby učitelům ke kvalitě jejich práce, především ze strany vedení škol, ale i ze strany metodických orgánů ve škole, ostatních učitelů, samot-ných žáků i zákonných zástupců. V dotazníkovém šetření České školní inspekce učitelé základních škol, gymnázií a středních odborných škol v Jihomoravském kraji mnohem častěji než ostatní učitelé v rámci ČR uvedli, že jim výše uvedení aktéři zpětnou vazbu nikdy neposkytují. Dle odpovědí ředitelů z šetření PISA 2015 se v Jihomoravském kraji vyskytuje vyšší procentuální podíl žáků, kteří jsou zasaženi problémem záškoláctví (okolo 20 %). Naopak se neprokázal výrazný problém s konzumací alkoholu či drog. Školy by měly i nadále věnovat preventivním aktivitám, zamě-řeným na eliminaci rizikového chování, adekvátní pozornost.