| Zpráva – Jihomoravský kraj || 95 |a Zlínského kraje, kteří na krajské úrovni rovněž dosahovali vysokých výsledků. Podobně se také z hle-diska podílu žáků, kteří dosáhli tzv. výborné úrovně (nad 80 %), kraj umísťuje vysoko, podíly těchto žáků jsou hned po Praze nejvyšší právě v Jihomoravském kraji. Obdobné relativně vysoké zastoupení žáků dosahujících výborného výsledku můžeme vidět v testech informační a sociální gramotnosti, které byly určeny žákům druhých ročníků středních škol. V testu mediální gramotnosti bylo naopak zastoupe-ní žáků s výborným výsledkem velmi nízké (pouze 0,25 % ze všech testovaných žáků), avšak v mezikraj-ském srovnání nejde o výrazný výkyv, respektive v tomto testování bylo obecně pouze minimum žáků, kteří dosáhli výborné úrovně.Z hlediska jednotlivých testovaných škol můžeme sledovat podíl škol v rámci daného kraje, v nichž ani jeden žák 9. třídy v dané škole nedosáhl očekávaného výsledku, tedy 60 %. V rámci Jihomoravského kraje je 2,5 % škol, kde v testovaném předmětu matematika ani jeden z účastnících se žáků tuto oče-kávanou hranici nepřekročil. V případě českého jazyka se v Jihomoravském kraji neobjevila ani jedna taková škola. Ve srovnání s ostatními kraji jde o velmi příznivý výsledek. Nemělo by se však zapomínat na výpovědní hodnotu tohoto ukazatele, který poukazuje spíše na možnou segregaci škol, než aby umož-nil reflektovat dosahované testové výsledky komplexně. Minimální výskyt takových škol je v nejlepším možném zájmu každého kraje. Kromě již zmíněných výkyvů má Jihomoravský kraj oproti jiným krajům spíše menší rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami. Současně má jeden z nejmenších podílů předčasných odchodů ze základ-ního vzdělávání.Rovněž z hlediska podílu žáků, kteří předčasně opustili střední vzdělávání, se Jihomoravský kraj řadí k těm úspěšnějším a dosahuje podprůměrných hodnot u všech kategorií vzdělávání. Největší podíl odchodů je v kategorii střední vzdělání s výučním listem E a H.V tzv. jednotných přijímacích zkouškách na střední školy dosahovali žáci v porovnání s žáky v ostat-ních krajích vyššího průměrného skóre, Jihomoravský kraj se z hlediska průměrných dosahovaných výsledků uchazečů o čtyřleté obory řadí do skupiny úspěšnějších krajů.Pozorovaný trend dobrých studijních výsledků žáků Jihomoravského kraje se odráží také na výsled-cích maturitní zkoušky. V krajském srovnání je v Jihomoravském kraji čtvrtá nejnižší hrubá neúspěš-nost. Hrubá neúspěšnost je ukazatel vypovídající o tom, jaký podíl žáků z celkem přihlášených žáků u zkoušky neuspěl, anebo zkoušku vůbec nekonal. Zajímavostí je srovnání průměrné hrubé neúspěš-nosti žáků ze škol různých zřizovatelů uvnitř kraje. Zatímco se církevní školy obecně vyznačují nižší průměrnou hrubou neúspěšností a veřejné školy jsou velmi blízko celkovému průměru kraje, školy sou-kromých zřizovatelů jsou z pohledu hrubé neúspěšnosti v Jihomoravském kraji velmi silně vychýleny směrem k vysoké hrubé neúspěšnosti. Je třeba zjišťovat příčiny vysoké hrubé neúspěšnosti jednotlivých škol a přijímat adekvátní opatření ke zvýšení efektivity konkrétních škol.Jihomoravský kraj má průměrné zastoupení nově přijímaných žáků do oborů informačních techno-logií, telekomunikací a výpočetní techniky, zdravotnictví či v oblasti učitelství a sociální práce. Nicméně specifikem Jihomoravského kraje je postavení silných technických vysokých škol a dobrá pověst absol-ventů informačních technologií na brněnských univerzitách a vysokých školách. Řada absolventů těchto oborů z jiných krajů zůstává po absolvování vysoké školy v Brně a je zaměstnaná místními technologic-kými firmami. Všechny výše uvedené obory jsou pro udržení kvalifikované pracovní síly v kraji klíčové. Kraj by se měl i nadále zabývat cílenou podporou těchto oborů, které produkují absolventy s uplatněním v profesích s vysokou přidanou hodnotou.Obecně by se Jihomoravský kraj měl zaměřit na zvýšení kvality učňovského školství a upřednost-nit kvalitu před početními kritérii. Pro budoucnost kraje není výhodné podporovat vyšší podíl žáků v nematuritních oborech vzdělání. Některé maturitní obory mohou mít výraznější dopad pro budou-cí zvyšování potenciálu kraje. Nabízí se podpora technického vzdělávání na středních školách v těch konkrétních oborech, které produkují budoucí zaměstnance pro profese s vyšší přidanou hodnotou. V nematuritních oborech je nezbytné soustředit se na kvalitu poskytovaného vzdělávání a podporu žáků i v oblastech patřících do všeobecného zaměření, typicky jde o rozvoj čtenářských dovedností, mediální výchovy a podpory kritického myšlení a podnikavosti. Zaměření na tyto přenositelné dovednosti zvyšuje šance na úspěšnou adaptaci na změny na budoucím pracovním trhu.