| Zpráva – Jihomoravský kraj || 94 |5 SOUHRN ZJIŠTĚNÍPředchozí zjištění ukázala, že v České republice existují regionální rozdíly v průměrném socioeko-nomickém statusu žáků (SES), které souvisí s rozdílným výsledným skóre z různých oblastí testování v mezinárodních šetřeních (čtenářská, přírodovědná, matematická gramotnost) i národních zjišťová-ních. Socioekonomické charakteristiky představují výrazný faktor ovlivňující výsledky českých žáků a stojí za podstatnými rozdíly mezi školami. Jihomoravský kraj se z pohledu průměrného socioekono-mického statusu žáků, vypočítaného na základě třech mezinárodních šetření z PISA 2015, TIMSS 2015 a PIRLS 2016, řadí mezi kraje s nadprůměrným SES.Přestože má kraj obecně vysoký SES, existují školy, například v Brně (vyloučené lokality), ale také sou-časně v periferních oblastech kraje (např. Znojemsko), které mají převažující podíl žáků pocházející z níz-kopříjmových rodin. Při tvorbě vzdělávací politiky na úrovni kraje je nutné tyto nepříznivé strukturální podmínky v některých lokalitách kraje přímo zohlednit. Je nutné podpořit osobní a profesní rozvoj učitelů a ředitelů, kteří budou dobře připraveni řešit negativní faktory ovlivňující výsledky konkrétních škol v kraji.Zároveň Jihomoravský kraj patří k těm krajům, které mají průměrné zastoupení u většiny tříd s výjim-kou nadprůměrného zastoupení zajištěné střední třídy a kosmopolitní třídy, což je dáno vlastním městem Brnem. Jedná se o třídu, která je velmi vzdělaná a disponuje kulturním a sociálním kapitálem. Výsledky žáků v samotném Brně, kde tato kosmopolitní třída převážně bydlí, vytahují průměry za celý kraj naho-ru. Kraj je tak na tom z hlediska podmínek podobně jako oblast, která by byla tvořena Prahou a Středo-českým krajem dohromady. Obecně můžeme říci, že Jihomoravský kraj má příznivé socioekonomické podmínky, které se odrážejí ve velmi dobrých průměrných výsledcích žáků, a navíc i příznivé podmínky z hlediska personálního zajištění výuky, jak bude uvedeno dále.V případě mezikrajského srovnání testových výsledků žáků můžeme rozlišit několik úrovní. Za prvé je možné využít výsledky realizovaných mezinárodních šetření (např. PISA či TIMSS), dále národní testo-vání prováděné Českou školní inspekcí, v neposlední řadě také plošné výsledky, jako např. výsledky tzv. jednotných přijímacích zkoušek či výsledky maturitní zkoušky. Z pohledu mezinárodních šetření byly pro mezikrajské porovnání zvoleny tzv. gramotnostní úrovně. Ve zkratce se jedná o rozdělení žáků podle jimi dosaženého skóre do několika skupin. V tomto ohledu je důležité sledovat především procentuální zastoupení žáků v tzv. druhé gramotnostní úrovni. Ta je považována za hraniční pro úspěch v dalším vzdělávání. Pod tuto úroveň spadají žáci, kteří nezvládají základní dovednosti v matematice a čtení. To má následně značný vliv na výskyt negativních jevů, jako je např. vysoký podíl exekucí pramenících z nízké finanční gramotnosti, která je se základními dovednostmi úzce provázána. Nízká čtenářská gramotnost má pak důsledek takový, že absolventi nejsou schopni vyhledávat a analyzovat informace nejen z knih, ale ani z médií, málo se orientují v současném dění a nejsou schopni získané informace vyhodnotit a využít v osobním, občanském i pracovním životě. Vysoký podíl absolventů základních škol, kteří nezvládli ani druhou gramotnostní úroveň, má dopad na budoucí socioekonomický rozvoj kraje. V době ekonomické krize je pro osoby s nižším vzděláním výrazně obtížnější se ekonomicky seberealizovat a uplatnit se na trhu práce, a roste tak počet žadatelů o sociální podporu. Přestože obecně Jihomoravský kraj nemá v průměru vysoký podíl těchto žáků, exi-stují školy, například v Brně nebo v okrese Znojmo, kde se koncentruje vyšší podíl žáků nezvládajících nižší gramotnostní úrovně. Těmto školám by proto měla být i ze strany zřizovatelů věnována patřičná pozornost a zejména podpora. Jedná se o specifický problém vybraných škol, který dlouhodobě nelze úspěšně řešit jinak než vytvářením podmínek pro budování různorodějších žákovských kolektivů, a tedy snižováním rozdílu mezi školami z hlediska složení žáků.Lze konstatovat, že v případě Jihomoravského kraje je příznivé průměrně nižší procentuální zastou-pení žáků v nízkých gramotnostních kategoriích, a naopak lehce nadprůměrné procentuální zastou-pení žáků v nejlepších kategoriích. Rozdíly ovšem nejsou ve srovnání s průměrným zastoupením v rámci České republiky významné. V národním testování, které realizuje Česká školní inspekce, dosáhli testovaní žáci Jihomoravské-ho kraje nadprůměrných výsledků v testovaných předmětech matematika český jazyk, i anglický jazyk. V mezikrajském srovnání se tak žáci Jihomoravského kraje řadí k žákům z hlavního města Prahy