Česká školní inspekce Rozvoj sociální gramotnosti na základních a středních Čj.: ČŠIG-1471/19-G2 školách ve školním roce 2017/2018 13/33 Tabulka č. 5 Výskyt (podíl hospitovaných hodin) a úroveň zvládnutí (průměrná hodnota čtyřbodové škály) jevů (indikátorů) se vztahem k rozvoji sociální gramotnosti žáků – poznávání lidí a interakčních prvků, vztahy mezi lidmi Indikátor – oblast poznávání lidí a interakčních prvků, vztahy mezi lidmi Výskyt Úroveň zvládnutí Žáci jednají tak, aby jejich chování vytvářelo a podporovalo dobré mezilidské vztahy a řešilo problémy ve vztazích. 94 % 3,4 Žáci projevují svým chováním respekt k základním lidským právům vůbec a konkrétně i k právům svých spolužáků a učitelů (právům ve smyslu zákonném i psychologickém a morálním). 92 % 3,4 Žáci se zajímají o spolužáky i o učitele. 80 % 3,3 Žáci projevují svým chováním respekt k různým formám odlišnosti (různost pohlaví, etnika, kultury, náboženství, zájmů, sociálního zařazení apod.) ve společnosti i ve třídě. 70 % 3,5 Žáci se spolupodílí na formulaci základních pravidel chování ve třídě a ve škole a respektují je. 63 % 3,2 Žáci vysvětlí základní zásady týkající se optimálního způsobu vnímání a hlubšího poznávání druhých lidí. 23 % 3,1 Žáci popíší, co vztahům škodí a co je podporuje, a aplikují tuto znalost do vlastního chování. 22 % 3,1 Žáci vysvětlí vliv možných chyb a omylů v poznávání lidí (a případně též sociálních situací) na vzájemné vztahy. 15 % 3,0 Pozn.: Vyšší hodnoty škály jsou spojeny s vyšší úrovní zvládnutí daného jevu. Celkově zjištění ukazují na vyšší výskyt jevů se vztahem k rozvoji sociální gramotnosti žáků v hospitovaných hodinách na základních školách, ve společenskovědních a výchovných předmětech a v hodinách vedených učiteli s kratší délkou praxe. Vyšší úroveň zvládnutí těchto jevů však byla typická především pro hospitované hodiny na středních školách, které byly vedeny aprobovanými učiteli s delší praxí. Nejnižší úroveň zvládnutí byla spojena s jevy, které kladly vyšší nároky na podpůrné dovednosti žáků, přičemž právě tyto činnosti se bohužel v hospitovaných hodinách vyskytovaly nejméně často. 3.4 Hodnocení rozvoje sociální gramotnosti žáků ve výuce Důležitým předpokladem trvalého rozvoje sociální gramotnosti žáků je poskytování zpětné vazby (formativně orientované) o jejich úrovni v této oblasti ze strany učitelů. I zde je nutné konstatovat existenci příležitostí ke zlepšování stavu, neboť na téměř pětině škol (19 %) nebyl rozvoj sociální gramotnosti žáků sledován a hodnocen ani ze strany třídního učitele, ani ze strany učitelů jednotlivých předmětů. Jen o něco málo častější bylo hodnocení rozvoje sociální gramotnosti žáků jejich třídním učitelem (viz graf č. 4), významnější rozdíly nebyly pozorovány mezi základními a středními školami. Analogické poznatky přinesly také odpovědi učitelů, přičemž nejvýznamnější rozdíly v odpovědích lze pozorovat mezi učiteli, kteří vyjádřili svou důvěru, respektive nedůvěru ve vybavenost učitelů dovednostmi, vědomostmi a didaktickými prostředky v oblasti rozvoje sociální gramotnosti žáků – kritičtěji se k praxi hodnocení rozvoje sociální gramotnosti žáků postavili učitelé deklarující rovněž skeptický postoj k vybavenosti učitelů dovednostmi, vědomostmi a didaktickými prostředky v oblasti rozvoje sociální gramotnosti žáků. Toto zjištění posiluje význam podpory dalšího vzdělávání