Česká školní inspekce Rozvoj matematické gramotnosti na základních Čj.: ČŠIG-67/19-G2 a středních školách ve školním roce 2017/2018 37/44 Ve srovnání se závěry tematické zprávy pro školní rok 2015/2016 došlo ke zvýšení podílu učitelů hlásících se k jinému než tradičnímu stylu výuky matematiky. Ačkoliv byl tradiční přístup k výuce na hodnocených školách stále převažující , jsou i na těchto školách 31konstruktivistické přístupy – v různé míře – nedílnou součástí výuky. Obohacení výuky o konstruktivistické přístupy je především spojeno s využitím více různorodých metod výuky a s příznivějším klimatem třídy, což se může následně 32projevovat i ve vzdělávacích výsledcích žáků. Není bez zajímavosti, že konstruktivistické metody rozvoje matematické gramotnosti jsou opětovně o něco častěji využívány na základních než na středních školách. V oblasti realizace výuky lze příležitosti k dalšímu zlepšování spatřovat také ve zkvalitňování formativního hodnocení se vztahem k rozvoji matematické gramotnosti. Hodnocení podmínek vzdělávání ukazuje zlepšování materiální vybavenosti škol (počítače, interaktivní tabule) pro výuku rozvíjející matematickou gramotnost. Přesto je však i nadále potřeba věnovat pozornost otázce dalšího zlepšování materiální vybavenosti škol především ICT technologiemi, a to včetně vazby na jejich využití v různých metodách/formách výuky. Odborná kvalifikovanost (aprobovanost) výuky a účast učitelů na DVPP se vztahem k matematické gramotnosti zůstává poměrně vysoká. Hrozby a příležitosti, kterým je vhodné věnovat pozornost, je zde možné spatřovat především v oblasti adekvátního personálního zajištění výuky matematiky na některých typech škol (např. menší základní školy, školy s horšími socioekonomickými předpoklady žáků, školy s matematikou jako problémovým předmětem), v oblasti nahrazení aprobovaných učitelů matematiky po ukončení jejich pedagogické praxe (např. přilákání a udržení aprobovaných učitelů s kratší pedagogickou praxí na škole) a v oblasti posilování praktické orientace DVPP se zaměřením na rozvoj matematické gramotnosti. Přibližně polovina ředitelů škol uvádí svůj zájem o realizaci změn ve výuce matematiky do budoucna, přičemž preferovaná podoba těchto změn úzce souvisí s výše uvedenými závěry. V tomto ohledu se ukazují především následující poznatky: Přetrvává vysoký zájem ředitelů o změny edukačních metod s posilováním konstruktivistických přístupů. Poměrně vysoký, i když ve srovnání se školním rokem 2015/2016 nižší, podíl ředitelů škol uvedl svůj zájem o zlepšení materiální vybavenosti tříd (počítače, interaktivní tabule). Ředitelé škol uváděli také svůj zájem o zachování/zajištění odborné kvalifikovanosti (aprobovanosti) výuky matematiky do budoucna, o posílení časových možností výuky matematiky (např. vyšší časová dotace, dělení hodin, rozvoj matematické gramotnosti ve více vzdělávacích předmětech/oblastech) a o změny související se zvyšováním přestiže a obliby matematiky mezi žáky. Zároveň vyšší zájem o změny ve výuce matematiky byl zaznamenán v odpovědích ředitelů středních škol. Žáci 9. ročníku ZŠ i 2. ročníku SŠ dosáhli, ve srovnání s minulými roky, poměrně dobrých výsledků ve zjišťování dosažené úrovně matematické gramotnosti. Možnosti formulovat jednoznačné závěry však brání různá obtížnost testů a charakteristiky výběrového souboru 31 Takto byla pro hodiny matematiky, ve srovnání s jinými předměty, výrazně častější výuka založená na řešení standardních úloh s daným postupem a následným procvičováním. 32 Včetně řešení náročnějších úloh