Česká školní inspekce Rozvoj matematické gramotnosti na základních Čj.: ČŠIG-67/19-G2 a středních školách ve školním roce 2017/2018 35/44 Tabulka č. 4 Srovnání zjištění ze sledování a hodnocení matematické gramotnosti ve školním roce 2015/2016 a 2017/2018 (pokračování) Školní rok 2015/2016 Školní rok 2017/2018 O výraznější změny výuky matematiky usilovala v posledních třech letech třetina škol. Nejčastějším zaměřením takových změn bylo využití výukových technologií – interaktivní tabule, tablety (74 %), změna edukačních metod (68 %) a zavádění nových aktivit do výuky matematiky (39 %). Nejčastějším iniciátorem změn bylo vedení školy. O výraznější změny výuky matematiky usiloval vyšší podíl škol, přičemž méně často se takové změny zaměřovaly na materiální vybavenost (interaktivní tabule a tablety), naopak vyšší důraz byl položen na změny edukačních metod a zavádění nových aktivit do výuky matematiky. Hlavním iniciátorem změn zůstává vedení školy. Přibližně polovina ředitelů škol deklarovala zájem o změny výuky matematiky v dalších třech letech. Důraz byl v tomto ohledu položen na změny Odpovědi ředitelů škol zůstaly obdobné. metod výuky, především na metody konstruktivistické. Každou šestou hospitovanou hodinu vedl učitel Problém absence odpovídající aprobace zůstal bez odpovídající aprobace, což bylo považováno zachován, když byl zaznamenán v případě pětiny za rezervu směrem k efektivnějšímu rozvoji učitelů, specificky pak v případě šestiny učitelů matematické gramotnosti. matematiky. Podíl učitelů s praxí delší než 13 let byl Podíl učitelů s praxí delší než 13 let byl v hospitovaných hodinách 59 %, což naznačovalo v hospitovaných hodinách ještě vyšší (67 %), což problémy s omlazováním pedagogického sboru, naznačuje přetrvávání naznačeného problému. a to i v kontextu velmi nízkého zastoupení učitelů O něco vyšší bylo zastoupení učitelů s praxí do tří s praxí kratší tří let (5 %). let (9 %). Pouze 8 % ředitelů škol uvedlo, že se jejich učitelé v posledních třech letech nezúčastnili vzdělávací aktivity v oblasti matematiky. Převládaly přitom krátkodobé akce – semináře, školení, konference. Diskuse s kolegy a samostudium byly hlavními Odpovědi ředitelů škol jsou analogické. způsoby sebereflexe dovedností učitelů. O odborný a pedagogický růst projevovali o něco častěji zájem učitelé s kratší praxí. Jen omezený počet učitelů působil ve funkci mentora/lektora. Počítačem byla vybavena přibližně třetina tříd při prezenční tematické inspekční činnosti byla navštívených v rámci hospitací při prezenční vyšší (kolem 50 %). Cílem prezenční inspekční tematické inspekční činnosti. Vybavenost tříd navštívených v rámci hospitací činnosti však nebyl 1. stupeň základních škol, kde může být problém materiální vybavenosti vyšší. Atmosféra třídy při výuce byla hodnocena vesměs pozitivně. Problémy byly zaznamenány jen Hospitace v hodinách přinesly obdobná zjištění. v některých hospitovaných hodinách. Nejčastěji aplikované metody/formy výuky v hospitovaných hodinách byly samostatná práce žáků (89 %) a výklad učitele s interakcí žáků (79 %). Zřídka se naopak vyskytla skupinová práce žáků a práce ve dvojicích (22 %), soutěž (13 %), hra (13 %), dramatizace (3 %) a práce se záměrnou chybou. Posílení více interaktivních metod výuky s potřebou kritického myšlení bylo považováno za žádoucí. Hospitace v hodinách přinesly obdobná zjištění vzhledem k četnosti výskytu dané metody/formy ve výuce. Interaktivní metody s potřebou kritického myšlení zůstaly i nadále méně časté.