Česká školní inspekce Rozvoj matematické gramotnosti na základních Čj.: ČŠIG-67/19-G2 a středních školách ve školním roce 2017/2018 31/44 5 20 33 100 133 Žáci v případě této otázky nejčastěji volili chybnou odpověď 5, tj. volili řešení v podobě rozdílu podílů jedlí na celkovém počtu stromů v letech 2015 a 2010 bez zohlednění zájmu o aspekt počtu jedlí. OT_4. Pro každou z nabídnutých možností (odpovědí) rozhodněte, zda by uvedené informace byly dostatečné pro jednoznačnou odpověď na otázku v zadání. Pokud informace dostačující jsou, odpověď označte; pokud nejsou, nechte bez označení. Jaká je délka úsečky AB? Známe délku kružnice k, na níž body A a B leží. Známe obsah pravoúhlého trojúhelníka, jehož je úsečka AB přeponou. Známe obsah čtverce, jehož je úsečka AB úhlopříčkou. Známe obsah kruhu vymezeného kružnicí k, na níž leží bod B, a která má střed v bodě A. Odpovědi žáků se v případě této otázky značně lišily a lze identifikovat různě volené kombinace odpovědí s poměrně vysokou četností výskytu. O něco častěji však byla chybně volena druhá z nabídky možných odpovědí. 5 Vybrané aspekty rozvoje matematické gramotnosti Hodnocení rozvoje matematické gramotnosti vychází z postojů ředitelů škol a učitelů ke změnám ve vyučování matematiky a k překážkám rozvoje matematické gramotnosti a potom také z posouzení vybraných faktorů rozvoje matematické gramotnosti žáků na školách s odlišnou úspěšností jejich žáků v testu matematické gramotnosti. Poznatky jsou dále srovnávány v rámci vývoje vybraných aspektů matematické gramotnosti mezi školními roky 2015/2016 a 2017/2018. 5.1 Postoje ředitelů škol a učitelů k rozvoji matematické gramotnosti Ředitelé škol navštívených během tematické prezenční inspekční činnosti byli s úrovní výuky matematiky na své škole spokojeni (téměř 50 % ředitelů škol) nebo částečně spokojeni (téměř 50 % ředitelů škol). Nespokojenost s úrovní výuky matematiky se vyskytla v jediném případě. Jen částečná spokojenost ředitelů škol s úrovní výuky matematiky byla o něco častější v případě ředitelů středních škol (59 % ředitelů) než ředitelů základních škol (44 % ředitelů). Ředitelé středních škol zároveň usilovali v posledních třech letech o výraznější změny ve výuce matematiky častěji (54 % ředitelů) než ředitelé škol základních (40 %), přičemž zájem o změnu byl o něco častější na těch školách, na nichž byli ředitelé jen částečně spokojeni s úrovní výuky matematiky. Odpovědi ředitelů škol dále ukázaly, že: ve třech čtvrtinách případů se změny ve výuce matematiky týkaly všech tříd školy, v jedné čtvrtině případů pouze některých tříd (např. třídy s pojetím Hejného metody), ve dvou třetinách případů se změny ve výuce matematiky týkaly edukačních metod, nové materiální vybavení (např. tablety, interaktivní tabule) se vyskytlo v 58 % případů a v polovině případů byly zaváděny nové aktivity (např. matematické kroužky),