Česká školní inspekce Rozvoj informační gramotnosti na středních Čj.: ČŠIG-5490/19-G2 školách ve školním roce 2018/2019 34/43 5 Rozvoj informační gramotnosti žáků – hodnocení změn v čase Hodnocení rozvoje informační gramotnosti žáků se obsahově zaměřilo na posouzení rozdílů ve zjištěních prezentovaných v této tematické zprávě a v analogické tematické zprávě pojednávající o úrovni informační gramotnosti žáků ve školním roce 2016/2017. 45Ve výběrovém zjišťování dosažené úrovně informační gramotnosti žáků ve školním roce 2016/2017 dosáhli žáci 3. ročníku středních škol průměrné úspěšnosti 66 %, což je o málo 46lepší výsledek než výsledek žáků stejného ročníku středních škol ve školním roce 2018/2019. Poznatek o lepším výsledku žáků 3. ročníku středních škol, kteří řešili test informační gramotnosti ve školním roce 2016/2017, přitom zůstává v platnosti i v případě hodnocení pouze těch otázek, které byly společné pro oba testy, a při vynechání žáků nematuritních oborů vzdělání, kteří se výběrového zjišťování dosažené úrovně informační gramotnosti ve školním roce 2016/2017 neúčastnili. Typickým znakem hlavních zjištění prezentovaných v tematické zprávě k rozvoji informační gramotnosti žáků ve školním roce 2016/2017 je zachování jejich relevance také v šetření pro školní rok 2018/2019: Ve zjištěních ze školního roku 2016/2017 byly v případě středních škol identifikovány horší výsledky dívek a rovněž žáků společenskovědních maturitních oborů, mezikrajské rozdíly byly hodnoceny jako malé. Stejné poznatky byly zjištěny také ve školním roce 2018/2019. Zjištění prezentovaná v tematické zprávě ze školního roku 2016/2017 spojovala největší problémy žáků s řešením problémových úloh vyžadujících uživatelské dovednosti a logické myšlení (včetně řešení algoritmů). Toto zjištění bylo zaznamenáno také v této tematické zprávě s akcentem na úlohy vyžadující nalezení vhodných kroků postupu řešení zadané problémové situace. Tematická zpráva ze školního roku 2016/2017 zdůraznila ve svém shrnutí skutečnost, že učitelé sice využívají digitální technologie ve většině hodin výuky, ve vysoké míře však především pro prezentaci učiva (s výjimkou předmětu informatika) a mnohem méně jako nástroj, se kterým pracují samotní žáci. Zároveň necelá polovina učitelů vnímala potenciál využití digitálních technologií pro celkovou změnu koncepce své výuky a vysoký podíl učitelů vykazoval nízkou znalost specifik bezpečného pohybu v on-line prostředí. Obecně pak byly pozorovány významné rozdíly ve využití digitálních technologií v rámci jednotlivých předmětů. Tato zjištění se opakují také v tematické zprávě pro školní rok 2018/2019. Tematické zprávy ze školního roku 2016/2017 i 2018/2019 přinášejí analogické poznatky také v dalších oblastech: převládající předávání již vytvořených vstupních informací pro další práci žáků ze strany učitele; podobná četnost zařazení výuky založené na řešení problémů, a to včetně nízkého zastoupení úloh vyžadujících náročnější činnosti žáků; spíše méně častá podpora poskytovaná ICT koordinátorem učitelům v oblasti využití digitálních technologií pro didaktické účely; podobně různorodá úroveň sebejistoty učitelů v práci s ICT; podobně četné využití e-portfolia učiteli; podobné charakteristiky vzdělávání učitelů v oblasti využití digitálních technologií ve výuce. Hlavní rozdíly ve zjištěních prezentovaných v tematické zprávě ze školního roku 2016/2017 a tematické zprávě pro školní rok 2018/2019 lze pozorovat v identifikaci faktorů vztažených 45 ČŠI (2018). Rozvoj informační gramotnosti v základních a středních školách ve školním roce 2016/2017. Praha: Česká školní inspekce. 46 ČŠI (2018). Rozvoj informační gramotnosti v základních a středních školách ve školním roce 2016/2017. Praha: Česká školní inspekce.